Ve čtvrtek přejmenuje hlavní město Praha náměstí před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova. Jde o několikátý spor mezi českými komunálními politiky a Ruskem v poslední době.
„Myslím, že nějaké podráždění to určitě bude generovat,“ řekla expertka. Je podle ní s podivem, že komunální politici takovým způsobem zasahují do mezinárodní politiky, jejich činy by mohly poškodit ekonomické vztahy obou zemí.
Rusofobie je podle Sušové-Salminen v České republice problém, jde však o pozůstatek historických událostí. „Myslím, že česká společnost celkově není rusofobní. Ale jsou tady rusofobní proudy,“ řekla s tím, že příslušníci těchto proudů jsou privilegovanější a mají lepší přístup do médií.
Celý rozhovor v podcastu:
„Myslím si, že možná to bude tím, že Vladimir Putin se chová mnohem pragmatičtěji,“ myslí si expertka. Současně však může jít i o to, že Putin pro lidi představuje konzervativní proud.
Jestli je Putin diktátor, záleží podle Sušové-Salimen na definici. Absolutní moc podle ní ruský prezident nemá. „Dlouhodobě formálně i neformálně vyvažuje spory mezi různými frakcemi,“ dodala. Spíše než o diktátorství jde podle ní o autoritářství.
V roce 2024 Putinovi vyprší mandát. Nástupnictví je podle expertky vždy v Rusku momentem krize. „Teoreticky by mohlo, kdyby se situace vymkla z rukou,“ řekla Sušová-Salimen na otázku, jestli by Putinovi mohlo jít po jeho konci ve funkci o život. Putin podle ní má v současnosti dva motivy ke změně ústavy – zajistit sám sobě bezpečnost a současně zajistit Rusku stabilitu.
Média jsou v Rusku součástí politického procesu, politickým aktérem. Nejde o jakéhosi „hlídacího psa“, jako na západě. Internetová média jsou podle expertky v Rusku relativně svobodná, kritika systému je v nich poměrně obvyklá. Obdobně jsou na tom i tištěné noviny. Jinak je na tom televize. „Ta nesplňuje standardy nezávislé žurnalistiky. Stal se z toho částečně infotainment, částečně virtuální realita, částečně fraška,“ řekla expertka.
Ruská hlava státu ve svém poselství navrhla změny v ústavě, které by zvyšovaly pravomoc parlamentu, prezidentovi by naopak část moci sebraly. Státní duma by nově měla mít klíčové slovo při výběru předsedy vlády, vicepremiérů i členů vlády. Její nominace by prezident nemohl odmítnout.
„Dojde k určitému rozhození pravomocí mezi čtyři aktéry. Tři staré a jednoho nového. Ti tři staří jsou premiér, předseda Státní dumy a předseda Rady federace. Ten nový by měl být předseda takzvané Státní rady. Tito čtyři budou vytvářet něco jako tandemokracii,“ popsala Sušová-Salimen. Vzniknou tak čtyři mocenská centra. Jestli mezi nimi vznikne mocenský boj, nelze podle expertky nyní říct. Zdůrazňuje přitom, že prezident pořád bude mít velkou pravomoc.
Brzy poté, co Putin plánované změny oznámil, rezignovala vláda premiéra Dmitrij Medvěděva a prezident navrhl jako nového premiéra Michaila Mišustina, který do té doby vedl ruskou daňovou správu. Mezitím ruská Státní duma, tedy dolní komora ruského parlamentu, v prvním čtení schválila Putinem navrhované ústavní změny.
Mnozí politologové i opoziční aktivisté tyto kroky hodnotí jako snahu upravit podmínky tak, aby si Putin po svém vypršení mandátu udržel mocenskou pozici.
