Když se hypermarkety Globus před pár lety rozhodly vyměnit „českou“ Ramu za německou, kvalitnější a tehdy i levnější, u zákazníků narazily. Totéž odmítnutí si vysloužila zmrzlina Carte d’Or, jejíž západní verze obsahovala více mléka a méně rostlinného tuku (byť se prodávala pod jiným názvem). Obchodníci z toho vyvozují, že český zákazník vyžaduje značku, chuť a barvu výrobku, na kterou je zvyklý. Bez ohledu na kvalitu.
Obchodníci proto nyní hledí s obavami na to, co přinese novela zákona o potravinách, jež nyní leží v Poslanecké sněmovně a čeká ji závěrečné projednání. Právě do ní byl paragraf upravující dvojí kvalitu potravin včleněn.
Poslanci schválili vysoké pokuty obchodníkům za dvojí kvalitu potravin |
Snahy o zmírnění novely se už objevily. Zemědělský výbor doporučil, aby se zákaz uvádění na trh týkal jenom potravin s podstatně odlišným složením – důležité je přitom slovíčko „podstatně“. Přesto v návrhu zůstala formulace, že za dvojí kvalitu jsou považovány potraviny „označené zdánlivě totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě Evropské unie“.
„Duální kvalita neznamená pouze to, že je výrobek horší nebo lepší. Výrobce uvádí na trh výrobek tak, aby byl co nejúspěšnější, takže ho třeba nenabízí umělým sladidlem, pokud v dané zemi není oblíbené. Jindy obchodní řetězec zase uspořádá ochutnávku kečupů a poté prodává ten, který zákazníkům chutnal nejvíce, i když je jiný než ten prodávaný v Německu či Anglii,“ popisuje manažer jednoho z řetězců.
Těžko se navíc podle něj určuje, co jsou „zdánlivě totožné výrobky“. „Je zdánlivě totožné, že ze 70 procent jsou barvy na obalu stejné, že jsou rozdílné výživové hodnoty, různá velikost tyčinek nebo třeba to, že má kečup jiný uzávěr?“ ptá se.
Jinými slovy, výrobci a řetězce (v případě, že mají vlastní značky) mají možnost buď sjednotit složení a riskovat, že zákazník výrobek nebude chtít kupovat, anebo změnit etiketu, což něco stojí a trvá to celkem dlouho.
Němci preferují tři procenta
Rozdíly v kvalitě vznikají různě, a ne vždy je spotřebitel zjevně poškozován, jako v případě, že jedny rybí prsty obsahují 70 procent masa a jiné 50. Nadnárodní firmy většinou zásobují Evropu z více továren, přičemž složení totožného výrobku se podle toho může lišit.
Za dvojí kvalitu nemůžeme, ohrazují se obchodní řetězce proti milionovým pokutám |
Němcům chutná Fanta s pouhými třemi procenty džusu, zatímco většina Evropy včetně Česka ji pije pětiprocentní. Coca-Cola v Německu je s cukrem, v tuzemsku a dalších zemích s glukózo-fruktózovým sirupem.
„V případě dovážených výrobků mohou mít některé modifikovanou recepturu, ale to automaticky neznamená horší kvalitu. Káva Nescafé v Česku je odlišná od německé, ale totožná se švýcarskou. Důvodem je, že chceme dodávat a prodávat produkty, které jsou kvalitní a zároveň chutnají největší skupině spotřebitelů, abychom uspěli v konkurenčním boji na lokálním trhu,“ uvádí Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti jednoho z největších dodavatelů do řetězců, společnosti Nestlé.
Švýcarský koncern v minulých dvou letech u několika výrobků přistoupil k výraznějšímu označení odlišnosti receptury právě kvůli tomu, aby minimalizoval riziko klamání spotřebitele.
Podle obchodníků by k vyjasnění pojmu „zdánlivě totožné potraviny“ pomohla nějaká vyhláška. Tu ale ministerstvo zemědělství nechystá. „Význam slovního spojení ‚zdánlivě totožné výrobky‘ musí být chápán v kontextu vnímání průměrného spotřebitele. Jedná se o výrobky, které jsou ze spotřebitelského hlediska zaměnitelné a průměrný spotřebitel je vnímá jako totožné,“ uvádí Vojtěch Bílý z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.
Posuzovat, zda se jedná o dvojí kvalitu, a tedy nekalou obchodní praktiku vůči spotřebiteli, se podle úřadu bude vždy případ od případu. Vodítka připravuje Statní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).
Dvojí kvalita potravin je výmysl, jste jen frustrovaní, vzkazuje Západ |
„Klíčovým parametrem bude mimo jiné posouzení vzhledu obalů porovnávaných výrobků, odlišnosti ve složení u výrobků, které budou v totožném či zdánlivě totožném obalu, a v neposlední řadě bude SZPI posuzovat, zda je o odlišnostech ve složení výrobku spotřebitel dostatečně informován,“ uvádí k metodice mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Ministerstvo zemědělství věří, že nová úprava pomůže. „Konkrétně očekáváme, že budou odstraněny praktiky dvojí kvality, kdy dochází ve výrobcích uváděných na trh pod stejnou značkou například k nahrazení masa separátem nebo je dražší ovocná složka v džemech nahrazená například jablečnou složkou, případně se vyskytuje různý obsah oříšků v čokoládě,“ vypočítává za úřad Bílý.
Opačného názoru jsou obchodníci. „Ve skutečnosti se kvůli špatně napsané legislativě nic moc nezmění. Výrobci pouze upraví etikety, ale dvojí kvalita zůstane. Místo tlaku na kvalitnější potraviny pro Čechy, jak sliboval premiér, sem budou zahraniční výrobci posílat stále horší kvalitu, jen jinak zabalenou,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
„Myslím, že to skončí jen úpravou etiket,“ souhlasí manažer jednoho velkého řetězce. Počítá přitom s tím, že inspekce zpočátku předvede dva až tři exemplární příklady porušení zákona. Odpovědnost ponesou obchodníci, kterým hrozí pokuta až 50 milionů korun.
Největší test dvojí kvality: třetina výrobků vypadá stejně, liší se složením |
„Je otázka, kdo ovlivňuje to, že se na trh dostávají potraviny rozdílné kvality. Podle mě dodavatelé a výrobci, ale pokutu mají platit obchodníci, což se nám nelíbí. My v podstatě nevíme, co ten výrobce nabízí na zahraniční trhy, amáme být za to trestáni?“ shrnul hlavní námitky vůči zákonu jednatel Globusu Hans-Jörg Bauer.
Potíže s vymáháním
Řetězce se snaží nynější znění ve Sněmovně ovlivnit, návrhy ze strany ODS na přenesení odpovědnosti na výrobce už jsou na stole. Ale jak upozorňuje jeden z obchodníků, základní princip zákona o potravinách je, že odpovídá ten, kdo uvádí zboží do oběhu. Tento princip se těžko změní.
Výhodné je to hlavně pro zákazníka. Když totiž člověk doma zjistí, že je v rohlíku brouk, jde s tím za obchodníkem, u něhož jídlo koupil. Nemusí hledat pekaře.
Obchodníkům vadí také to, že prohřešky budou trestány formou takzvaných scelených pokut. Ty fungují na principu, že pokud inspekce odhalí myš pod regálem, shnilou zeleninu, plesnivý sýr a navrch porušení zákazu dvojí kvality, udělí pouze celkovou pokutu.
Stejný obal, jiné složení. EK dosáhla kompromisu, dvojí standard zůstává |
„Tím, že jsou všechny tyto přestupky smíchány na jednu hromadu, nemůže obchod následně vymáhat tu část pokuty, za kterou mohou dodavatelé, protože je to prostě jedna suma za několik různých přestupků, nasbíraných třeba za půl roku,“ vysvětluje Prouza. Podle něj o problému obchodníci opakovaně jednali s ministerstvem zemědělství i inspekcí, ale bezvýsledně.
Pavel Kopřiva ze SZPI to vysvětluje tím, že postupují podle přestupkového zákona, ten určuje, že za více přestupků se ukládá úhrnná pokuta na základě takzvané zásady absorpce. Za všechny přestupky je uložen jeden trest v trestní sazbě za to nejzávažnější pochybení, takže přísnější trest „pohlcuje“ mírnější tresty.
„Nejde o prostý součet dílčích pokut, a SZPI tedy při tomto postupu ani nemůže ve svých rozhodnutích uvádět, s jakými konkrétními pokutami při ukládání trestu pracovala. Takový postup by byl naopak nesprávný,“ vysvětluje Kopřiva.
Jak mají obchodníci určit, jakou část pokuty vymáhat po výrobci, třeba za dvojí kvalitu, inspekce neuvádí. „Zatím to vždy nějak úměrně rozdělíme. Ale samozřejmě, že se dodavatel může hádat,“ uvádí manažer jednoho z řetězců.
