„Bohužel jsme zjistili, že nejsme schopni dosáhnout dohody a potřebujeme více času... Bylo to složité vyjednávání, zvláště po brexitu,“ prohlásil Michel.
O celkové výši rozpočtu pro období 2021-2027 jednal s prezidenty a premiéry od čtvrtečního odpoledne. Večer pak summit na několik hodin přerušil.
Evropská komise v pátek odpoledne předložila účastníkům summitu upravený návrh, jenž měl vyjít vstříc požadavkům velké části států. Nová varianta mírně snižovala celkový objem rozpočtu, zachovávala slevy z plateb pro bohaté země a přidávala peníze na kohezi. Při dvacetiminutovém večerním společném zasedání však podporu nezískala.
Skupina států západní a severní Evropy požadovala snížení navrhovaného objemu rozpočtu právě s odkazem na letošní odchod Británie z EU. Ten způsobí příjmový propad přes deset miliard eur (čtvrt bilionu korun) ročně, což podle původně předložené varianty měly z větší části kompenzovat bohaté země.
Šéf unijních summitů dodal, že v příštích dnech a týdnech podnikne se zástupci členských států nové kolo konzultací. Lídři zemí se setkají na běžném summitu 26. března. „Věřím tomu, že pokud budeme pokračovat v intenzivním dialogu se vzájemným respektem, určitě se dohodneme,“ prohlásil Michel.
Státníci se po jednání shodovali, že ani nová varianta nevyhovovala jejich zásadním podmínkám. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že jeho země chtěla více peněz na platby zemědělcům. Německá kancléřka Angela Merkelová zase kritizovala nedostatečné záruky, že by země nerespektující principy právního státu mohly přijít o prostředky z unijních fondů.
Babiš: Názory na rozpočet EU se příliš liší, na summitu se nedohodneme |
„Rozdíly byly jednoduše příliš velké,“ řekla novinářům Merkelová, podle níž je však na dojednání rozpočtu stále dost času.
Teoreticky se sice mohou členské země na podmínkách finančního rámce dohadovat až do podzimu, avšak vzhledem k tomu, že chtějí poskytnout dost času na jeho schvalování Evropskému parlamentu, usiluje Michel o rychlejší dohodu.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek večer ocenila vůli politiků věnovat dva dny složitým jednáním a prohlásila, že viděla snahu dospět k dohodě. Varovala však zároveň, že pokud rozpočet do konce roku nebude schválen, „nebudou žádné zdroje na výzkum, na rozvoj regionů, na ochranu hranic“.
Výsledek českou ekonomiku neohrozí, řekl Babiš
Podle českého premiéra Andrej Babiše neúspěch rozpočtu neohrozí českou ekonomiku ani firmy. Česká republika může totiž ještě čerpat peníze z unijních fondů v rámci stávajících období až do roku 2023.
„Důležité je, že všichni máme zájem, aby EU fungovala. Samozřejmě každý má svoje představy a bylo důležité, abychom přesně věděli, kde která země stojí, jaké má požadavky a jaké má pozice,“ zdůraznil premiér.
Největším překvapením summitu byla podle Babiše pozice Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska, které odmítly příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND.
„Toto bylo první jednání, kde všechny členské státy zaujaly nějakou pozici, a i když proběhly bilaterální schůzky s Michelem, tak jsme se dočkali různých překvapení. Největší překvapení bylo, že vznikla skupina čistých plátců, která svými neférovými požadavky zablokovala jakýkoliv posun vpřed,“ prohlásil Babiš.
Jednání o rozpočtu EU se zadrhlo, předseda Evropské rady summit přerušil |
Podle jeho slov Michel nakonec přišel s návrhem, podle kterého by příjmy evropského rozpočtu činily 1,069 HND a zároveň navrhl zvýšit objem peněz v kohezní a zemědělské politice. Také ale chtěl ponechat letošní výši slev, tzv. rabatů. To bylo podle Babiše pro Česko nepřijatelné.
Česká republika na summitu podle premiéra tvrdě odmítla odvádět část výnosů z prodeje emisních povolenek do evropského rozpočtu. Naopak ale souhlasila se zavedením odvodů z nerecyklovaných plastů. „Musím konstatovat, že to jednání bylo v normální atmosféře a nebyla tam nevraživost,“ dodal Babiš. Podle něj nebylo domluveno žádné další speciální setkání k rozpočtu. Lídři zemí se setkají na běžném summitu 26. března.
Skupina států západní a severní Evropy požadovala při nynějším summitu snížení navrhovaného objemu rozpočtu s odkazem na letošní odchod Británie z EU. Ten způsobí příjmový propad přes deset miliard eur (čtvrt bilionu korun) ročně, což podle původně předložené varianty měly z větší části kompenzovat bohaté země.
Evropská komise v pátek odpoledne předložila účastníkům summitu upravený návrh, jenž měl vyjít vstříc požadavkům velké části států. Nová varianta však při krátkém večerním zasedání podporu nezískala.
