Kamenná plastika hlavy je mimo antické civilizace jediná takto stará dochovaná socha. Světový unikát nevyčíslitelné hodnoty se vydal na cestu z terezínského depozitáře ráno a původně měl být přepraven vrtulníkem, nakonec ale kvůli řádění orkánu musel být převezen po zemi policejním vozem.
„Všechny země, kde se nacházely keltské civilizace, nám tento unikát závidí. Na výstavy ji půjčujeme jen velice výjimečně. Je to vzácný předmět, musí mít zvláštní péči a nechceme riskovat jeho poničení. V Olomouci ale ještě nikdy nebyl,“ řekl generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš.
„Pevně věřím, že tento jedinečný artefakt k nám do muzea přiláká minimálně tolik návštěvníků jako Věstonická venuše, kterou jsme vystavovali loni,“ podotkl ředitel olomouckého Vlastivědného muzea Břetislav Holásek.
Vzácná soška pravěké ženy, nalezená roku 1925 v Dolních Věstonicích na jižní Moravě, byla v Olomouci rovněž vůbec poprvé k vidění na přelomu listopadu a prosince. Během necelých dvou týdnů kvůli ní do Vlastivědného muzea dorazilo téměř dvacet tisíc, stály se i dlouhé fronty.
Hlava byla nalezena 19. května roku 1943 v malé pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku. Podle odborníků tato plastika vznikla v mladší době železné, konkrétně na konci 3. či počátku 2. století před Kristem. Právě tehdy naše území Keltové ovládali. Vysoká je 24,6 centimetru a široká 16 centimetrů, vyrobená je ze středočeské opuky.
Dodnes není známo, co hlava znázorňuje a k čemu sloužila
Nedaleko místa jejího objevu pak archeologové narazili na pozůstatky dávného opevněného dvorce, jenž obýval vysoce postavený člen keltské společnosti.
„Našel ji místní občan, ale za války se o tom moc nemluvilo, protože se lidé báli, aby ji Němci nezabavili,“ nastínil Lukeš s tím, že hlava byla původně uložena v depozitáři historické budovy Národního muzea v Praze.
„Později byla převezena do Terezína, kde máme dva velké depozitáře. V nich se nachází několik milionů sbírkových předmětů a mezi nimi je v trezoru i tento,“ uvádí ředitel.
Zda k hlavě, která byla nalezena v několika kusech, patřilo také tělo, či zda byla na nějakém podstavci, historikové nevědí.
„Dodnes není známo, co znázorňuje a k čemu sloužila. Keltská civilizace nezanechala žádné písemné záznamy. Jejich způsob života, fungování a civilizace je pro nás do dneška trochu záhadou,“ uzavřel ředitel Národního muzea.
