Berlínského jednání, které šéfka německé vlády považuje za důležitý příspěvek ke snahám OSN o mírové řešení situace v Libyi, se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Do Německa zavítali také představitelé obou znepřátelených libyjských stran.
„Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference,“ řekl Guterres. „A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat,“ poznamenal rovněž.
„Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti,“ uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference potvrdila Rada bezpečnosti OSN. I s tím podle ní souhlasili všichni, kdo v neděli v Berlíně o konfliktu ve zhruba sedmimilionové severoafrické zemi jednali.
Vyslání vojáků do Libye nic nebrání, turecký parlament podpořil Erdogana |
Závěrečný dokument, který má 55 bodů, požaduje mimo jiné dodržování základních lidských práv, odzbrojení milic, posílení centrálních libyjských institucí a návrat k politickému jednání.
Volá i po transparentním a spravedlivém rozdělení příjmů z prodeje ropy, který je pro Libyi zásadní. Obě strany libyjského konfliktu podle německého ministra zahraničí Heika Maase přislíbily, že se pokusí najít řešení problému uzavřených ropných přístavů.
V konfliktu v zemi, která je nestabilní od pádu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž, jehož vláda uznávaná většinou mezinárodního společenství má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, a polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu země, z níž do Evropy míří velké množství migrantů.
KOMENTÁŘ: Putinův libyjský gambit. Syrský scénář zkouší i v severní Africe |
Vztahy Sarrádže a Haftara jsou zatím tak napjaté, že nejsou ochotni jednat tváří v tvář. Už příští týden by měl ale zmocněnec OSN pro Libyi Ghassan Salamé pozvat pět už určených zástupců obou stran na společné jednání, které se má stát základem pro to, aby se z nynějšího víceméně dodržovaného klidu zbraní stalo trvalé příměří. Itálie už se nabídla, že by na něj dohlížela.
Do bojů v Libyi promlouvají i zahraniční státníci. Sarrádže zatím podporovalo Turecko, které se v Libyi přímo vojensky angažovalo, Katar nebo Itálie, na straně Haftara zase dosud stálo Rusko, Egypt, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty.
