Bývalý důstojník americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v Iráku John Maguire řekl loni časopisu New Yorker: „Solejmání je nejmocnějším velitelem Blízkého východu současnosti.“
Generál, který byl v posledních letech velkou hvězdou s obrovským množstvím sledujících na Instagramu, byl velmi populární. V průzkumu z roku 2018 mu důvěřovalo na 83 procent dotázaných, umístil se i před prezidentem Hasanem Rúháním či ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem.
Íránský James Bond
„Pro šíity na Blízkém východě představoval směsici Jamese Bonda, Erwina Rommela a Lady Gaga,“ napsal v roce 2017 bývalý analytik CIA Kenneth Pollack v článku o Solejmáním pro časopis Time.
Pro Západ byl ale odpovědný za export islamistické revoluce z Íránu, podporu teroristů a vedení íránských válek v zahraničí,“ napsal také.
Solejmání patřil ke konzervativní části íránského vedení. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí jej jednou označil za „žijícího mučedníka revoluce“, který odmítá spolupráci se Západem, nepřeje si zlepšení vztahů s USA a trvá na zničení Izraele. Pro syrský režim Bašára Asada byl klíčovým mužem, angažoval se výrazně i v Iráku.
„Říkám vám, pane Trumpe, jsme vám daleko víc v patách, než si myslíte, a to sice tam, kde to čekáte nejméně. Vy začnete válku, ale my ji dokončíme,“ řekl Chameneí v roce 2018 ve středoíránském městě Hamadánu krátce poté, co americká vláda vypověděla jadernou dohodu s Íránem uzavřenou v roce 2015.
Byla to íránská sabotáž, tvrdí o napadení tankerů USA. A dokazují to videem |
Solejmání, o jehož smrti se v minulosti několikrát spekulovalo, namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech vedĺ Írán k tomu, aby využíval spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů. Pod vedením Solejmáního se staly jednotky Kuds „osou šíitského odporu“, do jejichž působnosti patří i kontrola nad libanonským Hizballáhem, proíránskými milicemi v Sýrii, Iráku nebo Jemenu a jejich vliv zasahuje i do Afghánistánu a Pákistánu.
Přes 20 let velel Solejmání jednotkám Kuds. Jedná se o speciální jednotky íránských revolučních gard (loni v dubnu je USA zařadily na seznam teroristických organizací), polovojenských jednotek, které existují souběžně vedle regulérní armády. Název Kuds je odvozen od arabského slova pro Jeruzalém, což zároveň ukazuje na hlavní cíl nejenom revolučních gard, ale i celého íránského režimu: zničení státu Izrael a dobytí jeho historického hlavního města Jeruzaléma.
Stát ve státě
I díky němu dokázaly tyto jednotky získat obrovský ekonomický vliv. K jejich impériu, které v Íránu zaměstnává desítky tisíc lidí, dnes patří vedle stavebních firem a telekomunikačních společností také média. Dle rešerší deníku The New York Times dosahují roční zisky těchto korporací až 20 miliard dolarů. Ekonomicky tyto firmy vyrostly hlavně v dobách, kdy platily sankce uvalené mezinárodním společenstvím vůči Íránu. Hlavním zdrojem příjmů gard byly podle agentur výnosy z pašování zakázaného zboží. To se odehrávalo zejména prostřednictvím brigád Kuds, a tím nepřímo přes Solejmáního.
Za útoky na saúdská ropná zařízení stojí Írán, tvrdí Rijád. Má důkazy |
Generál si udržoval značný vliv zejména v sousedním Iráku, kde se po pádu Saddáma Husajna a válce dostali k moci také místní šíité. Údajně se infiltroval do teroristického Islámského státu (IS), angažoval se v referendu o nezávislosti Kurdistánu a měl vliv na tvorbu vlád v Bagdádu.
Solejmání se též zasadil o obrat války v Sýrii. V červenci 2015 vedl tajnou íránskou delegaci, kterou přijal v Kremlu ruský prezident Vladimir Putin. Tehdy položil na stůl mapu Sýrie s aktuální válečnou situací a řekl Rusům: „Pokud nezasáhnete, Asad už se neudrží a padne.“
Sám Solejmání jezdil do Sýrie na bojiště pravidelně, ale ani Írán nedokázal syrské povstalce zastavit. Putina se mu ale podařilo přesvědčit a 30. září 2015 vzlétly první ruské bombardéry nad Sýrii a situace se postupně začala obracet. Moskva a Teherán společně Asadův režim zachránily. Íránské revoluční gardy pomohly Asadovi miliardami dolarů a dodávkami zbraní.
Obdivovatel Chomejního
Solejmání se narodil 11. března 1957 v chudé vesnici Kanat Malek na východě Íránu v provincii Kermán. Ve 13 letech začal pracovat jako pomocný dělník na stavbě.
Protesty proti šáhovi na konci 70. let považoval za naději na změnu. Obdivoval ajatolláha Chomejního, věřil v islámskou revoluci a po pádu šáha v roce 1979 vstoupil ve svých 22 letech do revolučních gard. Přestože neprošel téměř žádným výcvikem, pomohl coby řadový gardista potlačit kurdskou vzpouru na severozápadě Íránu.
Solejmání bojoval v íránsko-irácké válce v letech 1980 až 1988, během konfliktu se vypracoval až na velitele divize. Od roku 1998 velel speciálním jednotkám Kuds, což mu zajistilo výsadní postavení jednoho z nejvlivnějších mužů Íránu.
Po teroristických útocích 11. září 2001 na USA s Američany vyjednával o postupu proti Al-Káidě a Tálibánu v Afghánistánu. Několikrát jednal a vyměnil si dopisy se špičkami amerických zpravodajských služeb, ale spojenectví nevydrželo dlouho.
Na Saúdy dopadly desítky raket z Íránu, uvedly USA. Ukázaly fotky z družic |
Když americká a britská armáda v roce 2003 vstoupila do Iráku, Solejmání začal organizovat irácké šíitské milice proti nim. Začal tím americko-íránský zápas o vliv nad Irákem. Solejmání byl pak v roce 2006 zařazen na americký seznam teroristů.
Když vlna arabských revolucí dorazila v březnu 2011 do Sýrie, Íránci se Solejmáním v čele okamžitě přispěchali podpořit Asadův režim.
Solejmání byl údajně tichý muž, který prý nikdy nezvýšil hlas. V mládí trénoval karate. Byl ženatý, měl čtyři děti.
