„Předpokládáme, že období do 12. ledna 2020 bude na našem území teplotně nadprůměrné,“ píše Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve své zprávě. Nejteplejší má být následující týden do 22. prosince, někde se teploty dostanou až k 10 stupňům Celsia. Pod nulu nemají klesnout ani v noci.
Před Štědrým dnem by se mělo začít postupně ochlazovat, na vánoční sníh to však přesto nevypadá. I když by se noční teploty měly pohybovat pod nulou, přes den se odhaduje průměrná teplota ve vánočním týdnu na tři stupně.
Místo sněhových peřin tak především obyvatele českých měst čeká maximálně rychle odtávající břečka. Sněhu nepřeje ani předpokládané množství srážek.
„Relativně nejvíce srážek očekáváme do 22. prosince, v ostatních týdnech by se týdenní srážkové úhrny měly pohybovat na rozhraní průměrných až podprůměrných hodnot,“ uvádí ČHMÚ ve svém dlouhodobém výhledu.
Až ve druhé polovině předpovědního období, tedy začátkem roku 2020, budou podle meteorologů teploty pravděpodobně v rozmezí běžných hodnot pro danou roční dobu.
Prahu vánoční sníh míjí od roku 2011
Letošní Vánoce tak pravděpodobně nebudou útočit na žádný z dosavadních rekordů. Nejvyšší maximální denní teplota pro 24. prosinec byla čtrnáct a půl stupně. K rekordu, který od roku 1958 drží stanici Lučina v okrese Frýdek-Místek, se v roce 1977 přidal také Kolín. Nejukrutnější zimu naopak naměřili v roce 2001 na Horské Kvildě. Rtuť teploměru se zastavila 31,5 stupně pod bodem mrazu.
Největší česká města mají na vánoční sníh smůlu dlouhodobě. Pražané si užili sváteční sněhovou nadílku naposledy v roce 2010. O něco lépe je na tom Ostrava, kde byl sníh 24. prosince naposledy v roce 2011. V Brně zažili bílé Vánoce v roce 2016.
Za měsíc jsou tu Vánoce - budou na sněhu nebo na blátě? To zatím nevíme, ale víme, jak to bylo se sněhem dne 24. 12. v posledních 10 letech. Pravděpodobnost výskytu sněhové pokrývky je zobrazena v mapě. #pocasi https://t.co/BExeSZO0MO
Že svátky bez sněhu začínají být dlouhodobým standardem, ukazují i statistiky. Průměrné denní teploty na území Česka spadly pod nulu naposledy v roce 2007. To je nejdelší řada minimálně od roku 1961. Šance užít si vánoční sníh tak v poslední dekádě není příliš vysoká. Třeba v Českých Budějovicích, Pardubicích a Hradci Králové je jen do deseti procent. V Ostravě a Praze je pravděpodobnost dvacetiprocentní, v Brně je šance místy třicetiprocentní.
Jistotou tak zůstávají české hory. Více než devadesátiprocentní šanci na sníh mají Jeseníky a Krkonoše. V Krušných horách a na Šumavě je pravděpodobnost štědrovečerního sněhu přes osmdesát procent a už teď je jisté, že lyžaři o zimní radovánky nepřijdou.
V pátek zahájilo sezonu největší krkonošské lyžařské středisko Špindlerův Mlýn. Na plný provoz si ale přece jen budou muset zájemci počkat. Zatím je otevřeno necelých pět kilometrů z celkových 25 kilometrů sjezdovek. V Krkonoších se lyžuje také například na Černé hoře a v Peci pod Sněžkou.
V současnosti je v Česku v provozu okolo dvou desítek lyžařských středisek. Dominují Krkonoše a Jeseníky. Lyžaři ale musejí počítat s omezeními. Většinou totiž nejsou zprovozněné celé areály ale jen nejdůležitější sjezdovky, které se podařilo přednostně zasněžit.
Měsíční výhledČHMÚ zakládá svůj měsíční výhled na statisticko-analogické metodě, která neudává předpověď přesných teplot ani srážek. Vychází ze všech naměřených údajů na našem území od roku 1951 a ukazuje tak pouze trend ve vývoji počasí, tedy pravděpodobnost srážek a vývoje teplot v porovnání s průměrem v daném ročním období. Pro lepší orientaci v grafech můžete použít náš návod. |
