Mezi obžalovanými z krádeže zlaté mince, o které se předpokládá, že byla po činu roztavena, jsou tři členové arabského klanu. Zajímavostí podle Berliner Morgenpost je fakt, že jeden z těchto obžalovaných byl nedávno odsouzen za vloupání do firmy v bavorském Erlangenu.
Tato společnost vyrábí specializovaná hydraulická zařízení, používaná například hasiči k vyprošťování. Jeden takový nástroj byl také ukraden hasičům v Berlíně.
Vyšetřovatelé totiž také zjistili, že tento speciální nástroj použili zloději právě v drážďanské klenotnici.
Vyšetřovací tým z Drážďan nyní podle Berliner Morgenpost zjišťuje, kde všude v Německu bylo při krádežích použito hydraulické nářadí od zmíněné bavorské firmy, případně zda nebylo toto vybavení někde ukradeno.
Na lupiče, kteří 25. listopadu vykradli klenotnici v přízemí drážďanského Rezidenčního zámku, byla vypsána odměna 500 000 eur (12,8 milionu Kč). Klenoty patřily převážně saskému kurfiřtovi a polskému králi Augustu Silnému (1670–1733) a jeho synovi.
Jejich hodnota byla odhadnuta na půl miliardy eur (12,8 miliardy korun), podle odborníků je však jejich historická cena nevyčíslitelná.
Arabské gangy v Německu se čílí, noví migranti jim fušují do řemesla |
Za největší ztráty muzeum označilo kord, polský Řád bílé orlice, ozdobu klobouku a přezky bot z diamantové série z 18. století.
Z briliantového souboru chybí nárameník, další náprsní polský Řád bílé orlice a ozdoba klobouku, ukradena byla rovněž velká náprsní brož královny Amálie Augusty s více než 600 brilianty a také část jejího náhrdelníku.
Osud lupu je stále nejasný a kvůli neprodejnosti šperků se mnozí odborníci obávají, že pachatelé drahokamy vytrhají a drahé kovy roztaví, aby předměty mohli rozprodat.
Přes noc okradli celé Sasko. Zloději vybrali drážďanskou klenotnici:
