Hlavní část cvičení se má uskutečnit na přelomu dubna a května. To už má být přes Atlantik dopraveno z USA na 20 tisíc amerických vojáků a tisíce kusů techniky. Valná část sil bude cestovat „na lehko“ letecky.
Technika včetně tanků a obrněnců poputuje na lodích po moři a vojáci také použijí výzbroj z předsunutých amerických skladů v Belgii a v Německu.
Přesuny začnou už v únoru.
Manévry spojí několik pravidelných dílčích cvičení, které Američané v Evropě v reakci na ruskou anexi Krymu a akce na Ukrajině od roku 2014 pravidelně pořádají. Pentagon očekává, že se cvičení přímo dotkne území desítky evropských států a zapojí se do něj celkově na 37 tisíc vojáků z více jak poloviny členských států NATO.
A účast plánuje i česká armáda. „Konkrétně příslušníci 7. mechanizované brigády. Detaily účasti budou upřesněny na plánovací konferenci v lednu 2020,“ potvrdila mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Předběžně se zatím počítá s asi sedmdesátkou vojáků této těžké brigády a doposud blíže neupřesněným počtem techniky. To se však může počátkem roku výrazně změnit.
Čeští vojáci by se měli zapojit do dílčí fáze cvičení v Polsku. To bude podle brigádního generála Seana Bernabeho ze štábu amerických pozemních sil v Evropě na jaře jedním z epicenter cvičných operací a Češi mají sehrát roli podpůrných rotačních sil.
Podle amerických plánů ke cvičení by navíc přes české území opět mohly vést tranzitní trasy jednotek směrem do Polska a do Pobaltí. „Hlavní koridory pro přejezdy byly zatím určeny přes Rakousko, Německo a Polsko. Česká republika figuruje pouze jako alternativní koridor,“ uvedla Dvořáková.
Podle Bernabeho jsou ve snaze co nejvíce omezit dopady na civilní život v zemích, přes které budou vojska projíždět, plánovány především noční přesuny a také transporty po železnici.
„Dokončujeme podrobnosti tranzitního plánu z přístavů do cvičných oblastí. Obecně máme čtyři hlavní trasy, které vedou do různých výcvikových oblastí v Německu a Polsku.
Cvičení Defender Europe 20
Koordinujeme je s místními úřady a velmi si ceníme pomoci, kterou místní poskytnou při doprovodu konvojů a zejména pak přes nejvíce dopravně vytížené úseky těchto tras,“ konstatoval Bernabe.
Cvičení má především prověřit, jak rychle jsou americké síly ve větším počtu schopny přispěchat evropským spojencům na pomoc v případě nějaké krize či konfliktu. A také demonstrovat, že USA ctí svůj závazek na obranu Evropy.
Masivní logistická operace
První informace sice zveřejnil Pentagon už v říjnu, teprve nyní ale poodhalil, o jakou masivní logistickou operaci půjde. Především se dotkne jednotek rozmístěných prakticky po celých Spojených státech. A do Evropy má být přepraveno na 13 tisíc kusů techniky.
Bude mít několik fází, do kterých se zapojí vojáci z pěti amerických divizí - 1. jízdní, 82. výsadkové, 1. obrněné, 1. a 3. pěší a také národní gardy z jedenácti amerických států a sedmi jednotek rezervistů.
První fáze zahrnuje aktivaci jednotek v USA, rychlou přípravu, samotný přesun do Evropy a vyzbrojení v předsunutých skladech. Druhá fáze počítá s cvičnou masivní operací jednotek rychlé reakce, především 82. výsadkové divize a hromadnými seskoky na území Gruzie.
Ve třetí fázi pak mají být americké jednotky rozmístěny na pozicích prakticky po celém kontinentu, budou připravena velitelská stanoviště a zajištěny cesty pro přísun posil.
Trasy pro vojenské konvoje mají měřit čtyři tisíce kilometrů. Ve čtvrté fázi má proběhnout námořní vylodění hlavních sil a v páté se mají jednotky dostat „do první linie“. Po skončení cvičení pak vojáci i technika zamíří opět přes oceán do USA.
Oprašení praxe z dob studené války
Takovéto vyslání masivních vojenských sil do Evropy pak chtějí američtí velitelé zkoušet pravidelně každý sudý rok. V liché roky počítají s cvičným vysláním desetitisíců vojáků do Tichomoří přesně v souladu s americkou obrannou strategií, která označuje za největší americké protivníky Rusko a Čínu.
Americké síly v EvropěOd roku 2017 jsou v Evropě tři americké takzvané brigádní bojové týmy (ABCT Army Brigade Combat Teams). V roce 2013 americká armáda stáhla z Evropy prakticky všechny tanky a obrněnce. Měla tak skončit sedmdesát let trvající poválečná éra masivní americké přítomnosti v Evropě. V době svého vrcholu během takzvané studené války bylo především v Německu rozmístěno až 20 amerických obrněných divizí, tedy 6 000 tanků. Ještě v roce 1980 bylo v Evropě 200 tisíc amerických vojáků. V současnosti je to zhruba 30 tisíc. |
Od roku 2013, kdy USA stáhly z Německa poslední tankové jednotky a většinu svých sil rozmístěných v Evropě od konce druhé světové války, udržoval Washington v Evropě dva takzvané brigádní bojové týmy (ABCT – Army Brigade Combat Teams).
Od roku 2017 k výsadkové brigádě (v Itálii) a jednotce vyzbrojené obrněnci Stryker (v Německu) přibyla v reakci na chování Ruska ještě jedna obrněná brigáda s těžkou technikou (Polsko a Pobaltí). Všechny týmy se v Evropě střídají v devítiměsíčních rotacích.
Plány na procvičení přesunu masivních posil spojenců přímo z USA pak před časem „oprášil“ šéf sboru amerických náčelníku Mark Milley. Podle něj sice posílená rotační přítomnost amerických sil v Evropě funguje jako klíčový element pro ujištění spojenců i odstrašení možných útočníků, ale problém by mohl nastat, pokud by skutečně nějaký, byť omezený, konflikt propukl.
„Takovou strategii projekce síly praktikujeme v Evropě asi tři nebo čtyři roky. Teď nastal čas ji prověřit ve větším v měřítku,“ uvedl před časem šéf amerických pozemních sil v Evropě Christopher Cavoli.
Spojené státy by musely řešit, jak přes oceán dostat další vojáky a techniku přímo do první linie. A v uplynulých více než dvou desetiletích si Pentagon takovou eventualitu nepřipouštěl.
V dobách studené války a soupeření se Sovětským svazem to bylo jiné. Američané měli pro takový případ cvičení pojmenované „REFORGER“ (podle „Return of forces to Germany“ – návrat sil do Německa). Pentagon od roku 1969 každoročně nacvičoval prostřednictvím armádních i civilních letounů a lodí rychlý přesun desetitisíců vojáků do Evropy.
Cílem bylo demonstrovat Sovětskému svazu i spojencům z NATO, že USA jsou neustále připraveny masivně vyztužit evropskou obranu v případě konfliktu s Varšavskou smlouvou.
Taková cvičení probíhala pravidelně kromě roku 1989 až do roku 1993. Ročník 1988 býval označován za největší cvičení od konce druhé světové války, když přes Atlantic přicestovalo na zkoušku 125 tisíc amerických vojáků.
