Nemocnice tak problematiku řeší především pomocí pasivních bezpečnostních prvků jako jsou školení, kamerové systémy, ochranka či osobní alarmy. Ty zavádí například Fakultní Nemocnice Na Bulovce v Praze.
„Postupně dostávají zaměstnanci osobní alarmy, které se podobají pageru, jsou velmi hlasité a propojené s bezpečností nemocnice. Náš areál je velmi rozlehlý, takže pracovníků bezpečnostní služby je u nás víc, než v jiných nemocnicích. Navíc je tu pobočka Drop-inu a také protialkoholní záchytná stanice,“ vysvětluje mluvčí Nemocnice Na Bulovce Simona Krautová.
Střelec v ostravské nemocnici zabil šest lidí. Policie ho našla, je po smrti |
Kamerový velín či osobní alarm
Nemocnice také úzce spolupracuje s městskou policií. V areálu zařízení je přísný zákaz nošení zbraní, který platí pro pacienty i návštěvy. Pokud například přijede pacient v záchrance se zbraní, existuje na to speciální protokol a policie je jeho součástí. Krautová také připouští, že se množí stížnosti na agresivitu pacientů. Například Fakultní nemocnice Brno se kromě jiného spoléhá na svůj propracovaný kamerový systém.
„Kamery jsou propojené s centrálním velínem, který funguje 24 hodin denně. V nemocnici je také ostraha, hlídané vrátnice a jsme zapojení do programu ministerstva zdravotnictví, který se věnuje měkkým cílům. Letos jsme díky tomu mohli proškolit 70 zaměstnanců, příští rok to bude na 300 z nich,“ popisuje mluvčí FN Brno Petr Žára.
Školení probíhá v rámci modelových situací a nácviku. Kromě brněnské nemocnice je do programu zapojená i Nemocnice Na Bulovce. Školením prochází každý nový zaměstnanec, stálí zaměstnanci každé dva roky a exponovaná pracoviště častěji.
„Letos ministerstvo v rámci programu na zvýšení ochrany měkkých cílů v resortu zdravotnictví rozdělilo 32 milionů korun. Celkem se zapojilo 24 nemocnic, kromě zmíněných také například nemocnice v Třebíči, Tomáše Bati ve Zlíně, v Mladé Boleslavi nebo nemocnice v Novém Jičíně a další. V letech 2020 a 2021 rozdělíme každoročně dalších 32 milionů korun. Za tři roky tak bude v rámci dotačního programu rozděleno celkem 96 milionů korun,“ potvrdila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Resort také analyzuje, jak program rozšířit na ještě více nemocnic.
Bezpečnostní rámy zdržují, nemocnice musí fungovat
Nemocnice patří pod takzvané měkké cíle. Jedná se ale o místa, kde se pohybuje hodně lidí. Například obchodní centra, festivaly, vánoční trhy nebo právě nemocnice. Jejich vedení má ale omezené možnosti.
V březnu střílel čtyřiasedmdesátiletý muž ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kde jednoho muže zabil a druhého zranil. Nemocnice je pavilónová, takže ji nejde úplně utěsnit, pokud má stále plně fungovat jako zdravotnické zařízení – musí být přístupná 24 hodin denně, sedm dní v týdnu všem potenciálním pacientům. Těch podle mluvčí nemocnice Terezy Romanové projde branami areálu na 300 tisíc ročně.
Pacient v pražské nemocnici postřelil další dva nemocné. Odzbrojily ho sestry |
„Příchozí jsme při plném zachování předpisů GDPR v maximální míře schopní kontrolovat především elektronicky. To platí i pro stoprocentní identifikaci vozidel s vyhledáváním případných rizikových pohybů. Obrazové informace z těchto systémů jsou zpracovávány automaticky a zařízení je dohledováno v režimu 24/7 fyzickou přítomností,“ vyjmenovává Romanová.
V nemocnici je také bezpečnostní služba s psovodem, personál na rizikových pracovištích je vybaven bezpečnostními tlačítky pro spuštění alarmu, na exponovaných místech vinohradské nemocnice jsou uzavřené vstupy na vybraných pracovištích a je také zapojená do ministerského programu. Instalace bezpečnostních rámů v areálech nemocnic je podle odborníků na otázku bezpečnosti nereálná.
„Asi není úplně účelné každého pacienta či návštěvníka nemocnice skenovat a prověřovat jako na letišti. Velmi by to zdrželo provoz a neumím si to představit třeba na ambulantním příjmu,“ řekl po březnové střelbě ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady bezpečnostní analytik David Rožek. Bezpečnostní rámy v zahraničí používají menší zařízení, které pečují o VIP jedince.
