Mohutné investice do rozvoje Arktidy oznámila koncem listopadu státem kontrolovaná banka VTB. Tu Kreml často využívá pro financování svých politických plánů a někteří analytici ji dokonce označují jako „Putinův tajný fond“.
Podle portálu RBC by asi 200 miliard rublů mělo směřovat do státní jaderné organizace Rosatom, která za ně postaví pět atomových ledoborců Liděr schopných proplout takzvanou severní mořskou cestou. Banka také počítá s investicemi do nových projektů na těžbu zlata, mědi a platiny.
Rosatom zase nyní zakoupil třicetiprocentní podíl v dopravním konglomerátu Delo Group, který má zajistit rozvoj infrastruktury na severní mořské cestě.
Plyn, ropa a nové námořní trasy
Tyto informace odpovídají ambiciozní strategii, kterou letos v dubnu vyhlásil prezident Vladimir Putin. Počítá s budováním nových přístavů na severním pobřeží Ruska a navýšením přepravy nákladů severní mořskou cestou z loňských 20 milionů tun na čtyřnásobek v roce 2024.
Silnice se kroutí, domy se bortí. Tání permafrostu stojí Rusy miliardy |
O dalších deset let později by Rusko také mělo mít třináct těžkých ledoborců včetně devíti s jaderným pohonem. Dnes má čtyři takové stroje.
Takzvaná severní mořská cesta z Evropy do Asie je dnes asi deset měsíců v roce zatarasená ledem, v budoucnosti se však její ekonomická výhodnost bude zvyšovat. Zatímco plavba z Jižní Koreje do Německa přes Suezský kanál trvá 34 dní, severní mořskou cestou zabere jen 23 dní, uvádí magazín The Economist.
Ustupující led také odkrývá nová naleziště ropy a zemního plynu. Arktida podle odhadů ukrývá až 90 miliard barelů ropy a 42 miliard kubíků zemního plynu. Osmdesát procent z toho je v jejích částech nárokovaných Ruskem.
Nejdřív armáda, pak byznys
Kreml zatím své ambice demonstruje především prostřednictvím armády. Ta v posledních letech zmodernizovala staré sovětské základny za polárním kruhem a pravidelně tam pořádá manévry. Například v listopadu ve vojenském prostoru v republice Komi otestovala hypersonickou střelu Kindžál.
Po vojácích by podle kremelských plánů měli přijít byznysmeni a zajistit rozvoj odlehlých severských oblastí. Podnikatelé se však zatím do Arktidy příliš nehrnou. Soukromé investory i státem kontrolované firmy jako Rosněfť či Gazprom odrazují enormní náklady spojené s arktickými projekty. Chybí klíčová infrastruktura jako jsou přístavy, silnice, letiště či elektrická síť.
„Není překvapením, že se společnosti zdráhají proplatit účet za tyto obrovské počáteční investice. Firmy a vláda se handrkují o daňové úlevy a finanční pobídky a veškerý pokrok se zastavil,“ hodnotí ruské plány na rozvoj Arktidy americký think-tank Stratfor.
Kreml počítá s tím, že rozvoj infrastruktury v Arktidě si do poloviny století vyžádá 200 miliard dolarů, tedy asi 4,6 bilionu korun. Do roku 2024, dokdy chce Putin dosáhnout dramatického navýšení námořní přepravy, by měly dorazit investice ve výši dvou bilionů korun. To je více než pětinásobek částky, kterou nyní oznámila banka VTB.
Jedním z mála ekonomických úspěchů zůstává projekt společnosti Novatek na zkapalněný zemní plyn na poloostrově Jamal. Závod za 27 miliard dolarů (587 miliardy korun) byl zprovozněn za Putinovy účasti před dvěma lety. Novatek nyní za účasti čínských a japonských investorů závod rozšiřuje a zároveň na poloostrově Jamal buduje dva další.
