Na základní škole Vejrostova v Brně-Bystrci byli Lékaři bez hranic, kteří dětem jako externí nezisková organizace popisovali svoji práci. Děti si navíc mohly porovnat obvod svých rukou a srovnat to s tím, jak jsou na tom jejich vrstevníci v Africe.
Podle vyprávění starosty městské části Tomáše Kratochvíla (ČSSD) následně měla organizace apelovat na děti ve třídě, aby si uvědomily, jak jsou na tom jiní a zdůraznit, že by měly finančně přispět na pomoc Afričanům. Návštěva Lékařů vyvolala pozdvižení mezi rodiči, kterým se přispívání nelíbilo.
„Jedna matka mi říkala, že její desetileté dceři měřili obvod paže a řekli jí, že má 12 centimetrů. Nakonec dětem začali říkat, že děti v Africe mají obvod paže jen 6 centimetrů a chtěli po dětech peníze. Pardon, ale tohle ne. Osobně se mi tento přístup nelíbí a nelíbil se ani mnoha jiným rodičům, kteří se ozvali,“ popsal starosta.
Podle Lékařů bez hranic bylo ovšem vše jinak. Na školu přišli na základě pozvání. Odmítli zároveň, že by po dětech chtěli nějaké peníze.
„Sbírky na podporu naší činnosti nikdy na základních školách nepořádáme. Vždy se jedná o iniciativy jednotlivých škol. Pokud nás pak organizátoři požádají o součinnost, například chtějí domluvit přednášku na téma, jak vypadá práce lékaře či logističky na misi, snažíme se vyhovět,“ uvedl šéf komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl. Dodal, že přednášky na školách se týkají hlavně zahraničních zkušeností členů organizace.
Na základě stížností rodičů a z popudu starosty nakonec Rada přijala na jednání usnesení, ve kterém stojí: „Rada městské části Brno-Bystrc zásadně nesouhlasí s působením a propagací politicky zaměřených neziskových organizací, používáním jejich výukových programů nebo organizováním finančních sbírek v jejich prospěch ve školních zařízeních, jejichž zřizovatelem je MČ Brno-Bystrc.“
Zatímco někteří toto usnesení pochopili jako zákaz neziskových organizací na školách v Brně Bystrci, podle Kratochvíla tomu tak není. Školám totiž, i když je Bystrc jejich zřizovatelem, nemůže nic nařídit.
„Rozhodnutí o stylu výuky je na ředitelích a radnice nemůže zasahovat do učebního plánu. Je to pouze na ředitelích. Je to jejich konečné rozhodnutí, které se nemusí řídit rozhodnutím naší rady. Jako starosta jsem však musel na výtky rodičů nějak reagovat,“ doplňuje Kratochvíl.
Musel jsem reagovat, hájí důvody usnesení starosta
„Já je uznávám a za to, co dělají – zachraňují životy a léčí – jim patří obrovský dík. Tato nezisková organizace má ovšem i druhou část práce, se kterou zásadně nesouhlasím. Vozí nelegální migranty z Afriky a odmítají od roku 2016 veškerou finanční pomoc od států Evropské unie, dokud Evropská unie nezmění postoj k dovozu migrantů. To je vydírání. A myslím, že k taková nezisková organizace by neměla zaujímat politická stanoviska,“ vysvětluje svoje kroky starosta Brno-Bystrc.
Lékaři bez hranic
|
Podle Bendla jsou ovšem Lékaři bez hranici financováni výhradně na základě příspěvků od soukromých dárců.
„Například v České republice tvoří jejich dary 100 procent veškerých našich příjmů. Peníze od vlád a mezinárodních organizací či institucí nepřijímáme právě proto, abychom si uchovali neutralitu a nezávislost. Případná změna migrační politiky ze strany Evropské unie by na tom opravdu nic nezměnila,“ vysvětlil.
Řídíme se zákonem, říká škola
Byť jsou často radnice zřizovateli škol, nemůžou jim přikazovat, koho k vyučování přizvat, potvrzuje i Česká školní inspekce.
„Jaké organizace si škola k vyučování pozve, je plně v kompetenci ředitele, zřizovatel mu to nemůže zakázat. Od toho tam ředitel je, aby to vyhodnotil. My pak případně řešíme pouze konkrétní stížnosti,“ řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Na radnici zatím žádné reakce ze strany ředitelů nepřišly. Samotná ZŠ Vejrostova, kde Lékaři bez hranic byli, říká, že se řídí školským zákonem.
„Podle něj používání materiálů a pomůcek ve výuce a s tím související odpovědnost přísluší primárně konkrétnímu pedagogickému pracovníkovi. Ten má podle školského zákona právo na využívání metod, forem a prostředků podle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně-pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti. Zákonem se samozřejmě budeme řídit i nadále,“ odpověděla iDNES.cz zástupkyně ředitele ZŠ Vejrostova Věra Livingstonová.
Stanovisko požádala škola i ministerstvo školství. Z něj vyplývá, že Lékaři bez hranic nejsou politickou organizací, v materiálech pojednávajících o pomoci v oblastech zasažených smrtelnými epidemiemi, válečnými konflikty nebo přírodními katastrofami nenašlo ministerstvo škodlivou reklamu.
Podle vyjádření školy o projektu nazvaném „Postavme se hladu“ věděli rodiče dopředu a mohli mít dotazy i výhrady. Nikdo se ale podle školy neozval a naopak jim chodily pozitivní ohlasy.
