Platy Učitelé dostanou přidáno
Plat se od začátku roku navýší pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům ve školství. U pedagogů jde o navýšení o deset procent, kdy jde osm procent do tarifní složky platu a zbytek do nadtarifní. Nadtarifní složky využívají ředitelé především na odměny. Podle ministerstva se šéfovi resortu Robertu Plagovi podařilo dojednat s ministerstvem financí také navýšení o devět procent v roce 2021, což se stalo historicky poprvé. Vláda tak plní své programové prohlášení v tom, že průměrné platy pedagogů se zvednou o padesát procent za čtyři roky.
Původně vláda slibovala navýšení 15 procent v systému 10+5 (10procentní navýšení tarifní složky a pětiprocentní nadtarifní, pozn. red.), z čehož nakonec ustoupila. Do školství se dostane 10 procent v systému 8+2 a to je problém, kde na sebe naráží ministerstvo a především školské odbory.
Do stávky se aktivně zapojila třetina škol. Je to debakl, tvrdí ministr |
Obě strany o platech jednají poměrně pravidelně a pravidelně se o výší růstu dohadují. Právě odbory kvůli platům vyhlásily na začátku října školské odbory. Podle jejich odhadů se aktivně ke stávce připojila zhruba třetina škol, většina ovšem protest podpořila tiše a výuku zajistila.
„Úplně zavřených je 1 221 škol, omezená výuka je na 2 743 školách a necelé tři tisíce škol nám vyjadřují podporu, ale ke stávce se nepřipojily, protože nestačily zajistit výuku. Odmítám, že je stávka zpackaná a neměla důvod. A že nemáme podporu, jak tvrdí ministerstvo. Nejsou to čísla hozená z okna,“ řekla po stávce místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Ministr Plaga označil stávku za debakl a její důvody za absurdní. Navíc se podle ministerstva připojilo ke stávce daleko méně škol, než odboráři tvrdí. Ani jedna strana ale nedokázala dát úplná nebo podložená čísla.
Jestli ministerstvo opravdu splní nárůst platů o padesát procent do roku 2021, není z plánů jasné. V roce 2018 přidalo 10 procent, v roce 2019 se počítá s osmi, kde je dvouprocentní variabilní složka. Pro rok 2020 je naplánovaných dalších 10 procent a v roce 2021 dalších devět procent.
Financování Změny v regionálním školství
S příchodem Nového roku se změní systém financování regionálního školství. Novela s sebou přináší změny v systému přidělování a vyplácení peněz. Doposud obecní a krajské školy a školní družiny dostávaly peníze ze státního rozpočtu na pedagogickou práci podle počtu žáků. Nyní to bude podle rozsahu výuky a odučených hodin.
Škole bude podle ministerstva financován skutečný a zároveň správně vykázaný počet hodin výuky, a to až do výše nároku vyplývajícího z maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu, nyní takzvaný PHmax.
Jak systém funguje
|
Ministerstvo školství si od změny financování regionálního školství slibuje větší přehled. Současně má nový systém vzít v úvahu finanční náročnost podpůrných opatření a také rozdílnou platovou úroveň pedagogů v jednotlivých školách.
Od změny si resort slibuje otevření prostoru pro vyšší míru dělení tříd na skupiny, možnost využití tandemové výuky a snižování počtu žáků ve třídě.
PHmax by však mohl způsobit problémy například na speciálních školách, kterým se už dále nesmí doporučovat asistent pedagoga. Asistenti se překlopí do klasické platové inventury a o pomůcky si školy budou žádat stejně jako dříve.
Speciální školy se tak bojí o asistenty pedagoga. Nemají často tolik hodin, aby je mohli zaměstnat na plný úvazek. Ve školních družinách může být asistent navíc zhruba 14 hodin týdně. To je podle speciálních škol zoufale málo a asistenti by tak mohli ze školství odejít.
Změna principů financování se netýká vyšších odborných škol a základních uměleckých škol, ani soukromých a církevních škol, kde se budou peníze rozdělovat stejným způsobem jako doposud.
Asistenti pedagoga Speciální školství mění pozice
Ve všech speciálních školách a třídách budou od ledna nového roku asistenti pedagoga financováni jako standardní pozice, ne jako podpůrná opatření nebo příplatky k normativům. Cílem je snížit školám nadměrnou administrativu a upevnit pozici asistenta pedagoga. Změny se týkají mateřských škol, základních škol, školních družin a u středních škol oboru vzdělání Praktická škola jednoletá a Praktická škola dvouletá.
Zásadní je změna poměru v rozsahu týdenní přímé pedagogické činnosti. Nově je to 36 hodin týdně. Na přípravu tak asistentům zůstanou jen čtyři hodiny, což je podle nich málo.
Úpravy asistentům Kde jsou v běžných třídách asistenti braní jako podpůrné opatření, zůstává týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti do 31. 8. 2021 v rozmezí 20 až 40 hodin týdně. Od 1. 9. 2021 je stanoven v rozmezí 32 až 36 hodin týdně. |
„Klasický učitel má zhruba 22 hodin přímé pedagogické činnosti, tedy učení, a 18 hodin nepřímé, což je na přípravu. Pro nás bude poměr 36 hodin přímé činnosti a čtyři nepřímé. Tomu se prostě nedá vyhovět,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz asistentka pedagoga Petra Kovalová ze ZŠ Vinařská v Ústí nad Labem.
Změny se netýkají logopedických tříd základních škol, kde bude navýšen počet hodin výuky financované ze státního rozpočtu, které je možné využít na individuální logopedickou péči, případně jiný druh výuky zabezpečované učitelem, popisuje ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy.
Podle náměstkyně člena vlády Zuzany Matuškové ovšem bude pracovní skupina ještě přesněji definovat, co do přímé pedagogické činnosti spadá, tedy co všechno do ni budou školy moci s asistenty vykázat.
Strategie 2030+ Zásadní plán, na který ministerstvo sází
Ministr školství Robert Plaga během roku několikrát avizoval, že by na školách rád „provzdušnil“ učivo. Debata se točí například kolem výuky dějepisu, kde se často nedostane na moderní dějiny, nebo matematiky, kde se podle ministra děti učí vzorečky, které pak neumějí v praxi využít (takzvaná aplikovaná matematika). Strategie 2030+ se dotýká většiny předmětů.
Klíčovým dokumentem je nejen podle ministerstva, ale i odborné veřejnosti Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, které má české školství radikálně proměnit. Jedním ze základů je podle expertů (pracovní skupiny, která materiál vypracovává) vedení diskuze o tom, co je a není důležité.
„Chceme pomoct hlavně ředitelům a učitelům, aby měli prostor na procvičování učiva, tedy toho, co je považováno za důležité,“ řekl v Interview Plus českého rozhlasu vedoucí skupiny a vysokoškolský profesor Arnošt Veselý. Změny se týkají nejen obsahu učiva, ale i přístupu.
V drtivé většině škol stále převládá frontální výuka, kdy učitel vykládá látku a děti si zapisují. Strategie 2030+ pracuje s tím, že informace děti nezískávají jen ve škole, ale i z jiných zdrojů, takže je třeba naučit žáky s nimi lépe pracovat (digitální a mediální gramotnost). Obsah by se mohl zredukovat až o polovinu.
Daleko více času se má věnovat procvičování učiva, než „biflování“ stále nových informací, které si žáci podle průzkumů pamatují spíš pro test než do života. Podle autorů Strategie je potřeba děti naučit se učit. Ve výsledku jde o pochopení znalostí, které budou umět používat a využívat i v životě.
Maturita z matematiky Bude nebo nebude povinná pro všechny?
V létě ministr Plaga řekl, že chce zrušit plánovanou změnu v povinné maturitě z matematiky. Povinná měla být už v roce 2021 pro gymnázia a lycea, o rok později pro většinu ostatních škol (s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů). Pokud návrh podpoří Sněmovna, zůstane maturantům stále možnost volby mezi matematikou a cizím jazykem.
Podle ministra Plagy bude maturita připravená za deset let. Pokud ministr s návrhem uspěje, bude volba dál na studentech – vybírat si budou mezi cizím jazykem a matematikou.
Plaga obrací v povinné maturitě z matematiky, připravena bude za 10 let |
„Matematika je důležitá, ale nechci, aby třetina žáků v maturitních oborech byla součástí experimentu, který je založen na tom, že pokud se stane maturita z matematiky povinnou, žáci se ji začnou více učit,“ komentoval změnu Robert Plaga. Ministr se tak rozhodl na základě porovnání výsledků maturitní zkoušky z matematiky u vybraných úloh. Tam se ukázalo, že největší neúspěšnost je u úloh z takzvané aplikované matematiky, kde mají prokázat žáci logické myšlení a schopnost aplikovat matematiku na každodenní situace.
Změnu vítají například zástupci Pirátů, kteří předložili podobný návrh, proti jsou například zástupci průmyslu či některých škol. Například ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová upozorňuje, že matematika je základ. Ve škole se mají děti naučit číst, psát a počítat. Matematika je tak podle ní důležitá pro život, pro rozvoj logického myšlení i pro finanční gramotnost.
Navíc se podoba závěrečné zkoušky na střední škole poměrně často mění a žáci jsou tak v nejistotě, na co se přesně mají připravovat. Problematické je to u současných středoškoláků. Současný zákon totiž platí v podobě, kdy by měli z maturity maturovat. Ve výsledku to ale v případě schválení návrhu ministra Plagy tak být nemusí. Změn bylo za posledních deset let několik.
Společné vzdělávání Nadaní žáci i jinými speciálními potřebami
Od 1. 1. 2020 vstoupí v účinnost také novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
S novelou vyhlášky se upraví také vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Má reagovat na potřeby praxe, přinést další snížení administrativní zátěže, na kterou si školy dlouhodobě stěžují, a současně má směřovat k efektivnímu a účelnému čerpání finančních prostředků státního rozpočtu. Všechno v souladu s potřebami nadaných dětí i s potřebami speciálními v klasických třídách.
Dílčí úpravy
|
Nová úprava rozšiřuje možnosti zřízení speciálních tříd a podpoří dostupnost speciálního vzdělávání v jednotlivých krajích tím, že nově povoluje vytvářet školy specializované na více druhů znevýhodnění.
Novela umožňuje delší platnost doporučení školských poradenských zařízení pro žáky, aby napříště nebyly prováděné v krátkých intervalech nadbytečné rediagnostiky, které představují zejména psychickou zátěž pro žáka. Žák, popřípadě jeho zákonný zástupce, je však oprávněn v případě změny potřeb žáka požádat o nové doporučení.
