Výzkum se zaměřil na články v letech 2015 až 2018 a pro hlubší analýzu pak na období mezi 5. srpnem a 4. říjnem 2018, tedy dva měsíce před volbami do zastupitelstev obcí a senátními volbami.
Do průzkumu byla zahrnuta tři nejčtenější tištěná média (Mladá fronta Dnes, Právo a Lidové noviny) a tři nejčtenější online zpravodajské weby (iDNES.cz, Novinky, Aktuálně). Autoři výzkumu analyzovali celkem 321 tištěných článků a 409 článků z online zdrojů, které obsahovaly zmínku o migrantech. Prozkoumali i téměř dvě stovky doprovodných fotografií v online zpravodajství, které ovlivňují celkové vyznění a dojem z článků. Stranou zájmu výzkumníků nezůstalo ani zpravodajství ČTK v období od 1. 5. do 31. 8. 2018, protože tato agentura je pro česká média klíčovým zpravodajským zdrojem.
Součástí zkoumání, provedeného také na Slovensku a v Estonsku, byly i rozhovory s redaktory z tištěných deníků a týdeníků, online médií, televize či rozhlasu odkrývající pozadí a kontext vzniku zpravodajství.
Z dlouhodobé analýzy vyplynulo, že od roku 2015 je výraz „uprchlík“ v médiích nahrazován slovem „migrant“. Celkově však obou výrazů ubylo, na rozdíl od obecného pojmu „migrace“, který se drží v centru pozornosti. Podle autorů průzkumu je tedy zřejmé, že se zájem posouvá od lidí směrem k abstraktnímu problému.
Fotografie zobrazující migranty a uprchlíky v analyzovaném období většinou zachycovaly větší skupiny, kterým jednoznačně dominovali muži. Život migrantů po příchodu do cílové země byl zobrazen jen na malém počtu fotografií, jejich situace před příchodem do Evropy téměř vůbec.
Migrace je v Česku tématem politického boje
Výzkumníci rovněž zjistili, že zpráv o migraci a migrantech pravidelně přibývá před volbami, ať už jde o prezidentské, parlamentní, krajské nebo komunální. Po jejich skončení zpravidla opět upadá. Zjištění, že migrace je v České republice tématem politického boje, potvrzují podle průzkumu i samotní novináři. Navíc jsou to nejčastěji právě politici, kteří o tomto tématu v médiích promlouvají. Hlas odborníků a samotných migrantů je oproti nim silně upozaděn.
„S určitým zjednodušením se dá říct, že existují dvě skupiny migrantů: ti, kteří v České republice jsou nebo sem přicházejí a ti, o nichž se píše v novinách. Tyto skupiny se v podstatě nepřekrývají: cizinci, kteří v Česku skutečně žijí nebo žít chtějí, se ve zprávách neobjevují. Naopak převládají zprávy o migraci, která se Česka týká jenom velmi okrajově,“ uvedl hlavní autor výzkumu Pavel Pospěch.
O tom podle výsledků průzkumu svědčí v analyzovaných zprávách nejčastěji zmiňované, pro Česko netypické země původu migrantů: Sýrie, Irák, Afghánistán, Eritrea. Migranti žijící v Česku ve větším počtu, jako jsou Ukrajinci či Vietnamci, se ve zpravodajství téměř neobjevují a většina oslovených novinářů je nepovažuje za atraktivní téma. Pozornost se tak zaměřuje především na zahraničí, po oblasti Středozemního moře je to nejčastěji Německo.
V tištěných médiích se téma migrace objevuje především v kontextu migrační politiky Evropské unie nebo jejích jednotlivých zemí. V tomto bodě se tištěná a online média liší. Na zpravodajských webech nejvíce zpráv spadalo do tematického rámce „S imigrací související problémy a nepokoje v jiné zemi“, až potom následovala migrační politika. Naopak články o tématu „Životu uprchlíků a migrantů“ měly na zpravodajství o migraci jen okrajový podíl, ukázal průzkum.
Tato tendence je podle autorů výzkumu ještě výraznější ve zprávách o migraci z Německa. Především v online médiích, ale i v tisku tvoří „s imigrací související problémy a nepokoje“ podle nich drtivou část toho, co se o migraci a Německu píše. „Média nám neříkají téměř nic o té většině migrantů, kteří žijí běžný život a začleňují se do společnosti – například proč přišli, jak se jim žije a co dělají oni sami, stát a občanská společnost pro jejich integraci,“ upozornila Adéla Jurečková z Programu migrace Člověka v tísni.
„Média, která výrazně upřednostňují negativní témata – jako je nezdařená integrace a kriminalita – svým čtenářům předávají obraz problémových a nebezpečných migrantů. Tento obraz odpovídá dominantnímu politickému diskurzu v České republice. Mediální a politická konstrukce tématu se tudíž navzájem potvrzují, ačkoliv výsledný obraz migrace nemusí odpovídat skutečnosti,“ doplnil Pospěch.
Na Slovensku se píše i o trhu práce
Obdobný výzkum se konal i na Slovensku a v Estonsku a potvrdil podobné tendence. Na Slovensku, a částečně i v Estonsku, se podle průzkumů ale výrazněji objevovalo téma trhu práce a pracovní migrace do obou zemí a řeč byla i o migrantech například z Ukrajiny, zatímco česká média se zaměřovala téměř výhradně na migraci v souvislosti s uprchlickou krizí. Ve slovenských a estonských médiích také o něco častěji dostávali migranti možnost se sami vyjádřit.
„Cílem našeho výzkumu není média kritizovat. Novináři pracují pod velkým časovým tlakem a médiím často chybí finanční zázemí potřebné k tomu, aby mohli například vysílat redaktory do zemí původu migrantů a uprchlíků nebo jim dát prostor se lépe zorientovat v komplikované problematice migrace včetně jejích právních, politických nebo ekonomických souvislostí. Chceme jim proto především dát možnost se na svou práci na tématu migrace podívat z odstupu a vést s nimi diskuzi,“ uzavřela Jurečková.
