Nastal čas vtáhnout Čínu do kontroly zbrojení, vyzval šéf NATO

  15:01
Po desetiletí fungující globální architektura kontroly zbrojení se rozpadá, obává se šéf NATO Jens Stoltenberg. Důvodů je podle něj řada. Od chování Ruska přes nové technologie až po vojenský vzestup nových aktérů včetně Severní Koreje, Íránu a Číny. „Musíme vyvinout nové nástroje, které omezí šíření pokročilých raketových technologií,“ řekl.
Čínská vojenská přehlídka ve Vnitřním Mongolsku (30. července 2017)

Čínská vojenská přehlídka ve Vnitřním Mongolsku (30. července 2017) | foto: AP

„Kontrolu zbraní má NATO zakódovanou v DNA. Jsou to těžké časy. Ale v minulosti jsme také prošli těžkými časy. NATO bude a musí hrát svou roli, aby kontrola zbraní zůstala účinným nástrojem naší kolektivní bezpečnosti,“ prohlásil Stoltenberg v nebývale adresném projevu na středeční konferenci o kontrole zbrojení a odzbrojení v Bruselu.

Spojenci v Severoatlantické alianci se podle Stoltenberga musí přizpůsobit novým trendům, které tlačí na dosavadní principy kontroly zbrojení a rozkládají je. Upozornil, že nejde jen o Rusko.

To podle jeho slov vývojem a rozmísťováním nových střel v posledních letech zapříčinilo nedávný zánik smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu INF, jež na dlouhá desetiletí prakticky eliminovala celou kategorii jaderných zbraní.

Na scéně jsou podle něj „noví významní hráči“, kteří se upínají k jaderným zbraním a pokročilým raketovým systémům. Jmenoval Severní Koreu a Írán, které očividně ignorují nebo porušují dosavadní globální pravidla. A zvláště pak Čínu, jejíž velmocenský vzestup má a bude mít podle jeho slov zásadní vliv.

„Čína neporušuje žádnou smlouvu o kontrole zbrojení. Ale jako hlavní vojenská mocnost má značné povinnosti. A nastal čas, aby se Čína účastnila kontroly zbraní,“ vyzval.

Připomněl, že Peking má v současnosti druhý nejvyšší rozpočet na obranu na světě, hned po Spojených státech, a země zvyšuje velikost a sofistikovanost svého raketového arzenálu.

„Čína již má stovky raket s doletem, které smlouva INF zakazovala. A nedávno představila vyspělou mezikontinentální jadernou raketu schopnou zasáhnout Spojené státy i Evropu,“ upozornil. K tomu nová hypersonická střela, bezpilotní letouny a protiraketové střely podle něj jasně světu dokázaly, jakého pokroku Čína dosáhla.

Na otázku, zda je vůbec možné přivést Peking, Moskvu, Washington a další k jednacímu stolu, připustil, že to může trvat roky a nebude to lehké. „Dnes Čína nesouhlasí s tím, že by měla být součástí rozhovorů o kontrole zbraní. Musíme však na to stále upozorňovat, protože čím důležitější se Čína stává, rostou její vojenské schopnosti a moc, a tím důležitější je, aby byla součástí budoucí kontroly zbraní. Nese hlavní odpovědnost za budoucí kontrolu zbraní,“ řekl.

Dohody potřebují zásadní modernizaci

Závody ve zbrojení označil za špatné řešení. „Je to nebezpečné a neuvěřitelně drahé,“ prohlásil s tím, že vidí hned několik oblastí společného zájmu, ve kterých by NATO, Rusko, Čína a další země měly společně jednat.

Za první označil zachování a dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970. Tu podepsalo a ratifikovalo 189 zemí. Pět z nich – USA, Británie, Francie, Rusko a Čína jaderné zbraně vlastní. Další jaderné země jako Indie, Pákistán a Izrael (Pozn. redakce: nikdy vlastnictví jaderných zbraní nepotvrdil) smlouvu nepodepsaly. A Severní Korea dohodu vypověděla.

„Cílem NATO je svět bez jaderných zbraní. A smlouva o nešíření je jediným způsobem, jak toho dosáhnout,“ řekl Stoltenberg. Upozornil, že bohužel neexistuje žádný mechanismus pro ověření dodržování této smlouvy, což nahrává režimům v Severní Koreji nebo Íránu.

Chystanou dubnovou konferenci signatářů, která by měla platnost a podmínky NPT přezkoumat, pak označil za velkou příležitost pro modernizaci a vytvoření účinné kontroly dodržování. „Je to záležitost bezpečnosti nejen spojenců NATO, ale celého světa,“ dodal.

Sovětský generální tajemník Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan podepisují 8. prosince 1987 v Bílém domě smlouvu INF

Další oblastí zájmu je přizpůsobení režimu kontroly jaderných i konvenčních zbraní nové realitě. Bilaterální dohody mezi USA a Ruskem jako „INF, START a New START“ podle něj fungovaly a budovaly vzájemnou důvěru, snižovaly počet jaderných zbraní, zvyšovaly transparentnost a předvídatelnost a předcházely riziku neúmyslného konfliktu v Evropě.

„Musíme najít způsoby, jak zahrnout další země, jako je Čína. Jsem pevně přesvědčen, že i Čína, stejně jako zbytek světa, může těžit ze zvýšené transparentnosti a předvídatelnosti,“ konstatoval.

Zásadní modernizace se proto musí dotknout i Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) a takzvaného Vídeňského dokumentu.

Dohody stanovují maximální velikost ozbrojených sil jednotlivých zemí, ukládají, že každá signatářská země musí zveřejňovat pravdivé informace o struktuře ozbrojených sil, počtech vojáků, výzbroje a bojové techniky a také umožňují vzájemnou fyzickou kontrolu.

Nové technologie změnily hru

Stoltenberg upozornil, že dosud se kontrola zbraní týkala tradičně „počítání hlavic, kontroly počtů či vzdáleností“. To je sice podle něj stále relevantní, ale hru zcela mění příchod nových technologií a hrozeb, které s sebou nesou.

Ať už jde o kyberprostor, hypersonické klouzavé střely, autonomní zbraňové platformy včetně nejnovějších dronů, umělou inteligenci či biotechnologie.

„To vše může být zbraní. A jejich vojenské využití není omezeno žádnými mezinárodními pravidly a předpisy,“ konstatoval.

Přitom nové technologie podle jeho slov mohou mít strategický význam. „Samozřejmě nemůžeme počítat algoritmy, jako to děláme s hlavicemi. Ale i tady potřebujeme transparentnost a předvídatelnost. Například vypracováním norem pro vojenské použití určitých nových technologií,“ nastínil.

Při podpisu smlouvy o raketách Reagan a Gorbačov vtipkovali

Spojenci by zároveň měli pracovat na využití některých nových technologií právě pro účinnější a snadnější kontrolu zbrojení a odzbrojení a vylepšení schopností deklarovaná čísla spolehlivě ověřit.

Stoltenberg přiznal, že dosáhnout nějaké dohody konkrétně s Ruskem nebo Čínou bude těžké. Věří však, že to není nemožné. Připomněl, že například vyjednávání o smlouvě NPT trvalo deset let, rozhovory o smlouvě INF sedm let a to během vrcholící studené války, kdy se možnost zákazu raket středního doletu jevila jako naprosto nemožná.

„Dokázali jsme uzavřít dohody se Sovětským svazem, částečně založené na důvěře, ale také na ověření. Důvěra je dobrá, ale ověření je ještě lepší,“ dodal. Nepochybuje o tom, že když mohl prokázat racionální přístup někdejší sovětský vládce Leonid Brežněv, může ho mít i současný režim v Rusku.

INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty)

  • Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupila 1. června 1988.
  • Ve smlouvě se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500–5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.
  • Moskva už v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením. Důvodem byl americký plán na umístění základen protiraketového štítu v ČR a Polsku. USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily.
  • V roce 2012 naopak Spojené státy obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a pak ji tajně rozmístila.
  • Americký prezident Donald Trump v říjnu 2018 oznámil, že USA od smlouvy odstoupí. Krok zdůvodnil tím, že Rusko smlouvu porušuje a že se nevztahuje na Čínu. Moskva to popírá, ale zároveň odmítá pustit k novým raketám inspektory. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket.
  • V únoru 2019 Spojené státy od smlouvy odstoupily. Vzápětí stejný krok učinilo Rusko. Šestiměsíční výpovědní lhůta, během které bylo možné ještě smlouvu zachovat, vypršela 2. srpna a smlouva oficiálně zanikla.
Autor: , natoaktual.cz
  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

Kryptopodvodník Bankman-Fried dostal 25 let. Zpronevěřil osm miliard dolarů

28. března 2024  17:07,  aktualizováno  17:43

Americký soud ve čtvrtek odsoudil zakladatele zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sama...

V Kladně srazil vlak nezletilou dívku, se zraněnou hlavou musela do nemocnice

28. března 2024  17:19

Osobní vlak ve čtvrtek odpoledne srazil v Kladně-Rozdělově nezletilou dívku. Záchranáři ji se...

Průšvih na Bulovce. Provedli potrat ženě při kontrole, spletli si ji s jinou

28. března 2024  14:12,  aktualizováno  17:02

V pražské Fakultní nemocnici na Bulovce v pondělí došlo k fatálnímu incidentu. Personál provedl...

Rusům se u Krymu zřítila stíhačka Su-35, hořící spadla do moře

28. března 2024  16:52,  aktualizováno 

Aktualizujeme Do moře u Sevastopolu na anektovaném Krymu se zřítilo ruské vojenské letadlo. Pilot se katapultoval...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...