To, že Erdogan zatoužil po vlastní jaderné bombě, není až taková novinka. Podle agentury Reuters to řekl počátkem září na mítinku vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
„Některé země mají rakety s jadernými hlavicemi, a ne jednu nebo dvě. Ale nám říkají, že je nemůžeme mít. To nemohu akceptovat. Na světě není jiná vyspělá země, která by je neměla,“ vyslechli si straníci v tureckém městě Sivas.
Turecký prezident přitom s lehkostí pominul fakt, že existuje spousta vyspělých zemí, které jadernou zbraň nemají. Seznam vlastníků bomb je krátký: Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, KLDR a Izrael.
Erdogan tehdy neřekl, jestli chce Turecko do tohoto seznamu zařadit. Už v roce 2014 to také popřel. V souvislosti se současnou tureckou invazí do severní Sýrie však začala americká média spekulovat, že by Erdogan opravdu mohl na vlastnictví atomové bomby pomýšlet.
Atomový kufřík není pro každého. Proč chce Erdogan hrozit apokalypsou |
„Vzhledem k tomu, že je teď Turecko v otevřeném střetu se svým spojencem z NATO – poté, co zariskovalo a úspěšně si vsadilo na to, že může vpadnout do Sýrie a projde mu to – dostává Erdoganova výhrůžka nový význam,“ píše list The New York Times (NYT).
Ptá se, jak mohou Američané Turkům zabránit ve výrobě jaderné zbraně, když ani nedokázali ochránit své kurdské spojence před tureckým násilím. „Jak (americký) prezident Donald Trump za minulé dva týdny zjistil, turecký autokrat je mistrem ve vyvádění spojenců i nepřátel z rovnováhy,“ upozorňuje deník.
Írán, Saúdská Arábie, Turecko?
Turecko se v roce 1980 zavázalo zbraně hromadného ničení nevyvíjet. Připojilo se totiž ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (Nuclear Nonproliferation Treaty). A experti podle NYT míní, že by si je jen těžko dokázalo pořídit potají. Ale pokud by se tím netajilo, bylo by první zemí NATO, která by smlouvu porušila.
„Turci říkali celé roky, že budou následovat Írán,“ uvedl bývalý náměstek na americkém ministerstvu obrany John Hamre s odkazem na další zemi, která je podezřelá z jaderného zbrojení, přestože také patří mezi signatáře zmíněné úmluvy.
Írán překročil limit obohacení uranu, navzdory jaderné dohodě |
Podle CNN může být Erdoganovo prohlášení varováním, že Turecko nebude stát stranou, pokud si jadernou bombu pořídí nejen Írán, ale také Saúdská Arábie. I na předměstí Rijádu se totiž vysokým tempem rozrůstá jaderná elektrárna. Ačkoli má mít pouze mírové využití, odborníci se už teď bojí závodů v jaderném zbrojení mezi Saúdy a Íránci.
Erdogan by jaderný program mohl rozjet, pokud by opravdu chtěl. Má výzkumné reaktory i naleziště uranu. V současnosti se v jeho zemi navíc staví jaderná elektrárna. Jak bude zpracovávat vzniklý odpad, který by mohl sloužit jako palivo pro případnou atomovou bombu, Ankara zatím neřekla.
Zakázku na výstavbu elektrárny získala ruská státní společnost Rosatom – Rusko mimochodem postavilo reaktor také v Íránu – a hotovo by mělo být za čtyři roky. Ještě víc let by však podle expertů trvalo, než by Turecko svou atomovku sestrojilo, a už tak velmi vyčerpanou tureckou ekonomiku by to neúměrně zatížilo.
Zářijové výroky tak mohou být jen silácká slova pro fanoušky, těch už ostatně Erdogan pronesl mnoho. „Erdogan svou jadernou rétoriku směřuje na své domácí, protiamericky naladěné publikum, ale je vysoce nepravděpodobné, že by si nukleární zbraně skutečně pořídil,“ říká expertka na tureckou politiku Jessica C. Varnumová z kalifornského Middleburyského institutu mezinárodních studií.
Neschvalujete zásah v Sýrii? Pustíme do Evropy uprchlíky, pohrozil Erdogan |
Rychlejším způsobem by byl nákup „na klíč“. I v tomto případě by se turecká vláda měla na koho obrátit. Říká se mu otec pákistánské jaderné bomby, a i když je mu už třiaosmdesát, pomoci by uměl. Jaderný vědec Abdul Kádir Chán v mládí pracoval v Nizozemsku, odkud kradl tajné dokumenty a dodával je Pákistánu. A nejen tam.
Díky Chánovi se k potřebnému vybavení dostala i Libye, Írán a KLDR a spekuluje se, že čtvrtým zákazníkem je právě Turecko. To údajně černé jaderné obchody krylo.
Americké jaderné zbraně na turecké základně
V Turecku už nyní navíc jaderné zbraně jsou, na základně v Inçirliku, kde si je kdysi uložili Američané. Jejich existenci minulou středu nepřímo potvrdil prezident Trump, píše The Washington Post.
Na položený dotaz, zda se nebojí o jejich bezpečnost, totiž řekl, že si je velmi jistý a že USA mají v Turecku „skvělou leteckou základnu, velmi mocnou základnu“. Ta ovšem patří Turecku. Přístup ke zbraním by se tak při dalším zhoršení vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi mohl zkomplikovat.
Zběsilý Trump, nepříčetný Erdogan. Odvěké spojence rozhádala nejen Sýrie |
„Spojené státy by měly odvézt všechny své nukleární zbraně, zmenšit svou závislost na tureckých základnách a omezit sdílení zpravodajských informací i prodej zbraní. V Sýrii by pak měly stanovit červené linie,“ míní bývalý ředitel americké Rady pro mezinárodní vztahy Richard Haass.
Ten na Twitteru také napsal, že se Američané už dávno měli smířit s faktem, že spojenectví USA a Turecka je pouhou fikcí. „Ankara neopustí NATO, ani se nepřikloní k Východu. Současné vedení jen odmítá nastavená pravidla a chce je změnit. To ve skutečnosti může být pro Washington ještě horší,“ dodává americký analytik Aaron Stein.
16. října 2019 |
