Jednoznačně to ukazuje nedávný útok dronů na rafinerie v Saúdské Arábii, který vyhnal nahoru cenu ropy a benzinu. Proč se to týká Ameriky, když zřejmě nějací podivní šíitští povstalci v Jemenu dráždí sunnitské monarchy v sousedním státě? Protože jde o nejdůležitějšího amerického spojence v oblasti Perského zálivu a protože za vším stojí Írán.
Režim ajatolláhů napumpoval své regionální svaly, už když jeho lidé torpédovali několik tankerů v Hormuzské úžině.Teď dal najevo, že se přes spřízněné režimy a povstalce nebojí postavit USA. Tedy ne přímo, ale jejich spojencům v oblasti Blízkého východu. Vždyť Írán už má vliv v Sýrii, Iráku a Libanonu
Trump může poslat vojáky do Saúdské Arábie, pokusit se Írán dál dusit sankcemi a snažit se ho přitlačit k jednacímu stolu, od něhož ho paradoxně sám nedávno odehnal. Ale o moc víc dělat nemůže. Jaderné zbraně se použít nedají a ani válka v Perském zálivu není pravděpodobná, protože cena ropy by pak vylétla ještě výše a svět by se jak po toboganu mohl sklouznout do krize, která by nejen americké protivníky mírně řečeno rozladila.
Americký ropný byznys blízký Trumpovi by na tom mohl vydělat, jenže by hrozil další Vietnam, což Američané nechtějí.
Írán tak ukázal, že se lze USA vzepřít a šancí k pomstě, která nevyvolá chaos, je omezeně. To může oslabit Washington i při dalším vyjednávání s afghánským Tálibánem, či s diktátorem Kim Čong-unem. Velkému šerifovi zkrátka zrezivěly kolty a vyhrožuje jen holí. A to jde o regionální mocnost.
Mnohem více se však USA musí bát Číny. Rostoucí velmoc je ohrožuje v indo-pacifickém regionu a stále asertivněji dává najevo, že si do oblasti v blízkosti své domoviny nenechá mluvit. Podle některých expertů už by USA nedokázaly zabránit obsazení jí přilehlých ostrovů. Rychlý útok moderní čínské armády by je prý zachytil v nedbalkách. USA by neměly dostatečnou infrastrukturu pro přísun jednotek.
Íránský prezident obvinil Spojené státy z ekonomického terorismu |
V tom tkví hlavní problém USA, odstrašující ozbrojená síla, kterou demonstrovaly po pádu Sovětského svazu, slábne. A nejen to, hlavně stárne. I když USA stále v poměru s ostatními státy investují zdaleka nejvíc do obrany, hodně z prostředků se utopí v opravách „nemoderních“ strojů, zatímco Čína investuje do nových. Přesně střižených pro oblast asijského bazénu.
Krom toho USA „musí“ z pozice šerifa kontrolovat celý svět. Na stále více se drolící „šachovnici“ multipolárního světa však může podobná taktika a případné „nedůležité“ periferní konflikty i menšího typu dále oslabovat jejich armádu. Americká Národní komise pro obrannou politiku už teď říká, že USA by asi nedokázaly vyhrát válku, kterou by vedly na dvou frontách. To byla premisa, kterou prosazovaly všechny administrativy.
I přes velkolepé Trumpovo navýšení prostředků armádě peníze nestačí. Potřebovala by víc, aby přitáhla schopnější lidi a začala užívat víc modernějších zbraní. Proto Trump tlačí na Evropany, aby rozsáhleji přispívali na svou obranu, jak slíbili, aby se americká armáda mohla zaměřit na asijskou oblast.
Jenže i to ukazuje na americkou slabost. Zvláště když se rok co rok opakuje v Kongresu handrkování o peníze pro armádu a státní dluh země přesahuje bilion dolarů. To nikoho příliš neodstrašuje. Amerika tak v současnosti působí sice jako stále mocný, ale stárnoucí šerif před penzí, který se s obavou kouká do budoucnosti.
Írán by si měl dávat pozor, varoval Trump zemi v reakci na obohacování uranu (7/2019):
