Do svých rukou navíc Zelenský soustředil doposud bezprecedentní moc. Ukrajinská média nyní spekulují nad tím, jaké změny zemi čekají.
Podle průzkumu sociologického fondu Demokratické iniciativy se těší Zelenskyj důvěře až sedmdesáti procent Ukrajinců. Pravá zkouška ohněm prezidenta a jeho stranu Sluha národa, která po předčasných parlamentních volbách obsadila drtivou většinu Verchovné rady, teprve čeká. Vedle kýžených reforem bojuje Kyjev o Donbas a přízeň Západu.
„Na jaře je posadíme za mříže“
„Zelenskyj přijel na návštěvu. Všechny nás teď zavřou,“ pláče „starosta“ v nejnovější epizodě satirické estrády Večernij Kvartal,
v němž si Zelenskyj v minulosti zahrál mimo jiné exprezidenta Viktora Juščenka.
Někdejší kolegové zatím Zelenského ztvárňují jakožto silného politického hráče, kterého se bojí i tací střelci jako expremiérka Julija Tymošenková.
Komici tím narážejí na bezprostřední přísnost, jakou se Zelenskyj snažil působit při prvních cestách po ukrajinských regionech. Dostát se tak snaží svému slibu nulové tolerance vůči korupci.
Mezinárodní bitevní pole
Obavy některých politiků a úředníků přitom nejsou neoprávněné. Političtí nováčci ze Sluhy národa v létě dobyli parlament a za prezidentem nyní stojí jednobarevný vládní kabinet. Plnění jeho předvolebních slibů tak už nic nebrání. Že to může být vcelku snadné, ukázalo úterní hlasování o zrušení poslanecké imunity. Návrh podpořilo 373 poslanců. Opozice přitom nemá v parlamentu prakticky žádnou šanci, ve 450mandátové Radě totiž sedí 254 sluhů národa.
V rozhovoru s televizí 1+1 Zelenskyj nedávno prohlásil, že první obvinění z korupce padnou už letos na podzim, kdy má svou práci zahájit nový protikorupční soud. Prezident navíc v prvních měsících v úřadu provedl rozsáhlé personální změny a nedávno vyměnil i generálního prokurátora.
Korupce je podle Ukrajinců v zemi problémem číslo jedna, a tak předvolební slogany v červenci hlásaly, že první korupčníci skončí za mřížemi hned příští jaro.
Trump se chce odvrátit od Ukrajiny a odebrat jí finanční pomoc, uvádí CNN |
Větší nesnáze zřejmě čekají Zelenského na Západě, jehož trpělivost s Kyjevem se pomalu blíží ke svým hranicím. Podporu Ukrajině už nezaručuje pouhý fakt, že se na východě země válčí a že značnou úlohu v tom hraje Rusko, ale i to, s jakou rychlostí se budou prosazovat mezinárodními garanty požadované reformy. Názornou ukázkou takové praxe je vrácení hlasovacích práv Rusku v Radě Evropy, proti čemuž Kyjev v červnu marně protestoval. Moskva přitom o svá práva v organizaci přišla po anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014.
Nezkušenost Zelenského byla znát právě na mezinárodním poli, což se projevilo na jeho prvních zahraničních cestách do Paříže a Berlína. Na tiskových konferencích vedle zkušených státníků působil ukrajinský prezident nejistě a nedokázal jasně formulovat své pozice. Ačkoliv podle některých médií se Zelenskyj učí rychle.
Sebejistotu bude potřebovat především při jednáních s Kremlem, která zatím nejsou nijak převratná. Postoj Kyjeva vůči Moskvě a konfliktu na Donbasu se s příchodem Zelenského prakticky nezměnil. Ukrajinský prezident chce i nadále jednat v rámci takzvané normandské čtyřky, do které by rád přizval prezidenta USA a britského premiéra.
Spolupráce mezi východními sousedy je nejistá. Největší šancí na průlom je nyní plánovaná vzájemná výměna zajatců a vězňů, v níž Kyjev usiluje zejména o 24 ukrajinských námořníků, které Rusko zadrželo loni v Kerčském průlivu. Jednání nakonec znovu uvázla, Moskva takové vítězství Zelenskému totiž zadarmo dopřát nechce.
