Lidové obranné jednotky (YPG) v uplynulých dnech stáhly své bojovníky z řady hraničních stanovišť, čímž dokázaly, že pokračující rozhovory podporují. Tvrdí to Kurdy vedené úřady, které kontrolují části severní a východní Sýrie.
Hospodářsky vás zničíme, varuje Trump Turecko před útoky na Kurdy |
Spojené státy se začátkem srpna s Tureckem dohodly na vytvoření bezpečnostní zóny, která má fungovat jako koridor a má pomoci bezpečnému návratu syrských uprchlíků do vlasti.
Dohoda však z hraničního území zároveň vytlačí ozbrojené kurdské oddíly, o což se Turecko v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem dlouhodobě diplomaticky, ale i vojensky snaží. Jednotky YPG totiž považuje za odnož teroristické Kurdské strany pracujících (PKK), která je v Turecku zakázaná.
Na jihovýchodě Turecka nicméně začalo před několika dny fungovat společné turecko-americké operační centrum, které má koordinovat ustavení bezpečnostní zóny na severu Sýrie. Přesné obrysy zóny nicméně USA a Turecko podle Reuters nepopsaly.
YPG stojí v čele arabsko-kurdské koalice Syrských demokratických sil (SDF), která kontroluje značné části severní a východní Sýrie. Washington je spojencem SDF a poskytl syrským Kurdům podporu v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).
Americký prezident Donald Trump koncem loňského roku sice oznámil, že USA své vojáky ze Sýrie stáhne, dosud se tak ovšem nestalo, mimo jiné kvůli zajištění bezpečnosti syrských Kurdů - právě před tureckými jednotkami.
Mluvčí SDF Mustafá Bálí uvedl, že hraniční pás, ze kterého se YPG stáhne, je široký pět a místy až čtrnáct kilometrů a zahrnuje zemědělské oblasti i vojenská stanoviště. Nenachází se v něm však města ani vesnice. Tam YPG a SDF podle něj rozebere barikády a předá kontrolu vojenským radám a místním bojovníkům.
V oblasti podle mluvčího budou hlídkovat turečtí a američtí vojáci, kteří však budou mít hlavní stanoviště v Turecku. Půjde tak podle mluvčího spíše o „bezpečnostní mechanismus“ než „bezpečnou zónu“. Ankara v uplynulých letech své vojáky do severní Sýrie vyslala dvakrát s cílem z pohraničí vyhnat milice YPG.
Erdogan se nechal pozvat na ruskou zmrzlinu, pak řešil Sýrii
Erdogan se v úterý i kvůli situaci v Sýrii sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten ho v Moskvě podle agentury Interfax uctil tradiční ruskou zmrzlinou, kterou si koupili u místního stánku. „Zaplatíte i za mě?“ zeptal se turecký prezident Putina. Ten odpověděl: „Jistě, jste můj host.“
Oba prezidenti, kteří se podle německé stanice Deutsche Welle oslovovali „drahý příteli“, se shodli na krocích, které povedou ke zničení „teroristů“ v provincii Idlib. Putin také uvedl, že podle Erdogana by Sýrie měla zůstat sjednocenou zemí.
Syrská armáda rychle postupuje v provincii Idlib, dobyla město radikálů |
„Spolu s tureckým prezidentem jsme stanovili další společné kroky, které povedou k neutralizaci teroristických hnízd v Idlibu a normalizaci situace v oblasti a tím pádem v celé Sýrii,“ uvedl na společném brífinku Putin.
Ofenzivu v Idlibu na severozápadě Sýrie, kde žijí asi tři miliony lidí, a okolí zahájila Ruskem podporovaná syrská armáda letos v dubnu. Do tohoto regionu se v předchozích letech uchylovali povstalci i radikálové z ostatních částí Sýrie poté, co vláda syrského prezidenta Bašára Asada dostávala zpět pod svou kontrolu území ztracená v občanské válce. Ta vypukla v roce 2011.
Erdogan na tiskové konferenci prohlásil, že ofenziva syrských vládních vojsk narušila klid, nastolený Tureckem a Ruskem v Idlibu, a útoky na turecká postavení označil za nepřijatelné.
Největší skupinou, která stojí proti vládnímu vojsku a jeho spojencům v Idlibu, je Haját Tahrír aš-Šám (HTS), známá dříve jako fronta An-Nusra nebo syrská Al-Káida. V oblasti působí i skupiny, které podporuje Turecko. V posledních dnech dobyla syrská armáda v důsledku intenzivních leteckých útoků a dělostřelecké palby území na jihu provincie Idlib a na severu sousední provincie Hamá.
Turecko má zájem i o ruské stíhačky
Erdogan s Putinem v Moskvě projednávali také společné letecké obchody. Sledovali spolu první veřejné představení nového ruského letounu MS-21, který má konkurovat americkým boeingům a evropským airbusům v nejpopulárnější kategorii dopravních letadel.
Na letecké výstavě oba prezidenti také zhlédli letovou ukázku a následně si prohlédli kokpit nejnovější ruské stíhačky Su-57, o které se v tureckém tisku spekuluje jako o možné náhradě amerických letounů F-35. Jejich dodávku Spojené státy zrušily po tureckém nákupu ruského protiraketového systému S-400.
První dodávka raket z Ruska. Turecko pořizuje S-400 navzdory spojencům |
Putin při této příležitosti oznámil, že do Turecka právě dorazila další baterie tohoto vyspělého zbraňového systému. „Ráno se uskutečnila další dodávka,“ řekl Putin podle agentury TASS. Ruský prezident také uvedl, že jednal se svým hostem o možnostech společné výroby letecké techniky.
„Jednali jsme o spolupráci ohledně Su-35 a dokonce i ohledně Su-57. Mnohé zaujalo naše turecké partnery, a to nejen z hlediska získání, ale i společné výroby,“ uvedl s tím, že ruská strana je připravena tyto otázky projednat. Erdogan potvrdil zájem nejen získat ruské zbraně, ale i právo na jejich výrobu a příslušné technologie, ať jde o S-400 či o vojenská letadla.
