Nejvyšší soud tak dospěl k jinému názoru než jeho generální advokát, který v lednu verdikt nižší instance označil za iracionální a „nepodpořitelný“. Soud nicméně míru viny Nizozemska snížil.
Odvolací soud v Haagu před dvěma lety potvrdil rozsudek soudu první instance z roku 2014, který konstatoval částečnou vinu Nizozemska. Podle tohoto verdiktu je stát zodpovědný za více než 300 muslimských (nyní bosňáckých) mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nizozemské mírové síly mohly muslimským mužům povolit, aby zůstali v bezpečí základny. Jejich vydáním do rukou bosenskosrbských jednotek je vystavily možnému týrání či zabití.
„Nizozemští vojáci vydáním 350 mužů jednali nezákonně,“ rozhodl podle agentury Reuters nejvyšší soud. „Vzali těmto mužům šanci zůstat mimo dosah bosenských Srbů,“ zdůraznil.
Nizozemsko zaplatí pozůstalým méně
Nejvyšší soud nicméně výrazně snížil míru viny, kterou stát za smrt obětí nese. Odvolací soud ji v roce 2017 stanovil na třicetiprocentní, což znamenalo vyplatit rodinám 30 procent z celkového odškodného.
Málokdy odejdu s prázdnou, říká sběratel kostí ze Srebrenice |
Nyní se tato míra snížila na deset procent, protože podle nejvyššího soudu byla 90 procentní pravděpodobnost, že dotyční muži v případě setrvání na základně stejně nepřežijí. Znamená to, že se tím podstatně sníží odškodnění rodinám zabitých.
Vrcholná instance nizozemské justice ale podle Reuters nepřijala druhé obvinění vznesené vůči státu. Odmítla označit za protiprávní pomoc, kterou nizozemští vojáci poskytli při evakuaci lidí shromážděných kolem základny.
K základně nizozemských mírových sil ve vesnici Potočari nedaleko Srebrenice se v létě 1995 stáhlo 5000 lidí ze strachu před postupujícími jednotkami bosenských Srbů. Protože základna byla brzy přelidněná, uprchlíci zůstávali v jejím bezprostředním okolí.
Poté co srebrenickou oblast jednotky pod velením generála Ratka Mladiče ovládly, byla dojednána hromadná evakuace ze základny a okolí. Zatímco Mladić sliboval všem převoz do bezpečí, jeho síly oddělily od žen a dětí muže a ty posléze postupně zabily.
Generála velícího vrahům stále pravomocně neodsoudili
Odhaduje se, že vraždění - známé jako srebrenický masakr - nepřežilo až 8000 lidí, převážně muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil krveprolití za genocidu. Událost je považována za nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války.
Vídáme na ulici vrahy. Pozůstalým ze Srebrenice vadí viníci na svobodě |
Nizozemští vojáci sil OSN se hájí, že zabíjení nemohli zabránit. Nebylo jich prý dost a neměli dostatek zbraní ani silný mandát. Do srbských rukou navíc padlo 30 Nizozemců, kteří sloužili na předsunutých hlídkových postech.
Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí k mnohaletým trestům. Za strůjce genocidy jsou označováni Mladič a tehdejší politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić.
Letos v březnu Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (IRMCT) při odvolacím řízení poslal Karadžiče na doživotí. Stejný verdikt si už v listopadu 2017 v první instanci vyslechl Mladić od Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Nyní čeká na konečné rozhodnutí IRMCT, který stejně jako ICTY sídlí v nizozemském Haagu.
Příbuzní si připomínají oběti Srebrenice:
