„Ponorka by měla plout Barentsovým a Norským mořem úspornou rychlostí vynořená. Posádka absolvuje řadu záchranných cvičení a výcvik v přežití,“ uvedl v oficiálním prohlášení mluvčí ruské Severní flotily Vadim Serga.
Na přehlídku, která se v Petrohradě uskuteční poslední červencovou neděli, má ponorka dorazit zhruba v polovině měsíce. Přehlídky se zúčastní i další lodě ruské Severní flotily, včetně nejnovější fregaty Admirál Gorškov, která má za sebou dlouhou plavbu do Karibiku s návštěvou Kuby a zastávkou v Číně.
Do petrohradské námořní přehlídky se podle ruského ministerstva zapojí asi desítka velkých plavidel. Od pobřeží Pacifiku bylo na letiště Kipelovo ale také převeleno šest protiponorkových letounů Tu-142 a Il-38N, které by měly přehlídku doprovodit ze vzduchu.
Vladikavkaz (B-459) je ruská dieselelektrická ponorka třídy „Kilo“. Ve službě je od roku 1990 a je vyzbrojena šesti torpédomety. V polovině června posádka podle velení Severní flotily nacvičovala v Barentsově moři útoky na povrchová plavidla.
Během následujících dní bude na trase k Petrohradu proplouvat oblastí kolem ostrova Andøya na severozápadě Norska, kde právě začíná pravidelné protiponorkové cvičení NATO s názvem „Dynamic Mongoose“.
To pořádá Aliance u norských břehů každoročně a letos se do něj zapojí šest bojových fregat, desítka hlídkových námořních letounů a několik ponorek z Kanady, USA, Francie, Německa, Polska, Španělska, Turecka, Británie a hostitelského Norska.
Přímo z nedávno skončeného aliančního cvičení „Baltops“ se ke cvičení připojí takzvaná První stálá námořní skupina NATO (SNMG1), která se z Baltu momentálně plaví na sever a tvoří jí americký raketový torpédoborec USS Gravely, britská fregata HMS Westminster a turecká fregata TCG Gokova.
Rusko kvůli cvičení NATO varovalo před raketami, nakonec ale nestřílelo |
Plavba ruské ponorky oblastí, kde cvičí síly NATO, je tentokrát spíše shodou okolností. I v minulý letech ruské ponorky na petrohradskou přehlídku proplouvaly kolem norských břehů vynořené.
Na podzim ale ruské námořnictvo opakovaně ohlašovalo raketové střelby z bojových plavidel v blízkosti norského pobřeží právě v období, kdy tam vrcholily největší manévry spojenců od konce studené války.
Strategická oblast Norského moře
Cvičné operace potrvají až do 14. července. „Neustále cvičíme, abychom udrželi naši připravenost, protože naše skupina je součástí jádra sil velmi rychlé reakce NATO,“ uvedl velitel skupiny Edward Cashman.
Spojenci podle něj chtějí procvičit celé spektrum protiponorkových operací. Podmořská plavidla budou chvíli „lovnou zvěří“ a podruhé sami pátrat po plavidlech a snažit se je simulovaně zneškodnit.
Island opět ožívá kvůli ruským ponorkám. Pátrají po nich „vzteklé lišky" |
Aliance považuje Norské moře za strategickou oblast. Tvoří totiž přímé spojení z ruských přístavů Murmansk, Archangelsk a Kandalakša se severním Atlantikem a tedy i s USA. V dobách studené války zde nepřetržitě hlídkovaly velké flotily Sovětského svazu a NATO.
V osmdesátých letech 20. století bylo Norské moře prakticky přední linií případného střetu. Pro Sověty představovalo životně důležité teritorium pro vedení operací a pro Alianci zase klíčový opěrný bod pro údery na sovětské přístavy v Barentsově moři.
V současnosti představuje Norské moře důležitý plavební koridor obchodních lodí. Pro Norsko zdejší vody ukrývají významná loviště ryb a ohromnou zásobárnu zemního plynu.
