Za pětadvacetileté období se na ochranu přírody použilo 2,4 procenta z veřejných rozpočtů. Těchto 250 miliard tvořilo necelých čtyřicet procent ze všech investic. Celkových víc jak šest set miliard, na kterých se výrazně podílely hlavně soukromé podniky, šlo hlavně na ochranu ovzduší a klimatu a také na nakládání z odpadními vodami. Tyto dvě položky tvořily 71 procent všech investic.
„Velký pokrok se týká kvality ovzduší, kvality vod a ochrany před nebezpečnými látkami,“ uvedla Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje z ministerstva životního prostředí. Zároveň upozornila, že kromě přetrvávajících problémů se Česko potýká také s novými ekologickými výzvami, mezi které patří hlavně adaptace na změnu klimatu, ale i stále neuspokojivá kvalita ovzduší.
„Emise poklesly zhruba o 22 procent, nicméně z hlediska emisní intenzity je Česká republika stále nadprůměrná,“ říká Miroslav Havránek, ředitel Informační agentury životního prostředí (CENIA). Snižování škodlivin v ovzduší tak bude i nadále jedním z důležitých cílů ekologické politiky.
Na druhou stranu se investice do ochrany vody projevily za poslední čtvrtstoletí hlavně snížením zátěže řek od vypouštění odpadních vod. Zatímco v roce 1993 vypustilo Česko do povrchových vod téměř 2,5 milionu metrů krychlových odpadů, v roce 2017 to bylo 1,7 milionu metrů krychlových, tedy zhruba polovina. Poklesla především zátěž způsobená průmyslem z téměř 25 na 15 procent. Vzorstl naopak podíl veřejných kanalizací na celkovém znečištění vody.
Spokojenost Čechů s péčí státu o životní prostředí klesá
Spokojenost Čechů s péčí státu o životní prostředí opět klesla. Jako nedostatečnou ji hodnotí 45 procent lidí, což je proti loňskému roku o šest procentních bodů více. Naopak o šest bodů klesl na 48 procent podíl těch, kteří vnímají tuto starost za přiměřenou. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
V ochraně životního prostředí lidé nejlépe vnímají aktivitu obecních úřadů, chválí ji 54 procent lidí. Ekologické organizace získaly 46 procent kladných hodnocení. U dalších posuzovaných institucí jako ministerstva životního prostředí, krajských úřadů, Evropské unie a vlády převážila negativní hodnocení nad pozitivními. Nejméně příznivě pak dotázaní hodnotili působení Parlamentu, který dostal 22 procent pozitivních a 57 procent negativních reakcí.
Proti loňskému roku se ale hodnocení u většiny institucí zhoršilo, přičemž tuto tendenci CVVM zaznamenává od roku 2014.
V otázce vlivu lidských činností na přírodu dotázaní nejlépe hodnotili úspornou spotřebu surovin a energií občany a jejich chování k životnímu prostředí. Nejkritičtěji se veřejnost staví k zatížení životního prostředí silniční dopravou, opatřením proti suchu a využívání obnovitelných zdrojů energie.
CVVM se dotazovalo i na to, jak respondenti a jejich rodiny pomáhají životnímu prostředí. Nejčastější činností v tomto ohledu je podle jejich odpovědí třídění běžného a nebezpečného odpadu, což dělají čtyři pětiny veřejnosti. Tři pětiny domácností šetří i energiemi a vodou a polovina nakupuje lokální potraviny.
Nákup výrobků šetrných k životnímu prostředí, omezení jízdy autem a nákup biopotravin dělá kvůli ochraně životního prostředí méně než třetina lidí. Proti loňskému roku ale u většiny těchto činností přibylo lidí, kteří je vykonávají. Takže se hodnoty dostaly na svá nová maxima, uvedlo CVVM, které se na otázky ohledně ochrany prostředí dotazovalo v první polovině května tisícovky lidí starších 15 let.
