„K zásadám EU patří i rovnoprávnost států a národů. Stále jasnější hierarchizace států uvnitř EU odporuje této zásadě,“ postěžoval si v dubnu Krasnodebski německému deníku Die Welt.
„Tato hierarchie spočívá v tom, že prostřednictvím evropské integrace některé země jako Německo hospodářsky hodně získávají a jiné hodně ztrácejí. A že dva největší státy si „Evropu“ nárokují pro sebe a hovoří jejím jménem, jako kdyby se „Evropa“ skládala jen z nich,“ rýpl si do tandemu Německa a Francie.
„Německo často jasně formuluje své zájmy v Evropě a pak je tvrdě prosazuje. Když má silný zájem na určitém opatření v EU, nebere ohled na ostatní,“ udeřil.
„Spolková vláda by měla přehodnotit svůj evropský kurz, někdy se také stáhnout a konečně uznat, že státy střední a východní Evropy mají také oprávněné zájmy,“ dodal.
Krasnodebski konkrétně kritizoval, že německá kancléřka Angela Merkelová vehementně hájí plynovod Nord Stream 2, který přímo spojí Německo s Ruskem. „Projekt posílí energetickou závislost Evropanů na Rusku, oslabí země jako Ukrajinu, pomůže Moskvě prosadit její geostrategické zájmy a přihraje jí miliardy eur,“ namítl Krasnodebski.
Doplnil, že proti plynovodu má výhrady Evropská komise i Evropský parlament. A také desítka středo-, východo- a jihoevropských států včetně Česka. „Ale Německo to nezajímá,“ posteskl si 65letý ideolog polské vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), který je i profesorem sociologie na univerzitě v severoněmeckých Brémách.
Krasnodebski také tvrdí, že se Merkelová doteď snaží protlačit, aby si státy EU povinně přerozdělovaly migranty. A to navzdory kategorickému nesouhlasu středoevropských států.
Krasnodebski se domnívá, že se staré členské země EU pokoušejí Středo- a Východoevropany poučovat. „Je to jakási anachronická arogance založená na nevědomosti,“ poznamenal autor knihy Zánik myšlenky pokroku.
Předsudky vůči východní Evropě nezmizely
Deník se zeptal i na řízení, které proti Varšavě zahájila Evropská komise kvůli údajnému ohrožení právního státu v Polsku.
Německo, Francie, Británie a Rusko opět vedou Evropu |
Krasnodebski sdělil, že Polsko není v EU izolováno, i když se o to nejmenované síly marně pokouší. Jako důvod uvedl obecnou averzi ke konzervativním vládám a přetrvávající „hloupé“ předsudky vůči východní Evropě. Vyjádřil také podezření, že za stigmatizací Polska stojí snaha vyřadit jej z debaty o budoucnosti EU, kterou určují Francie a Německo.
Krasnodebski připomněl, že před několika měsíci přednesl v europarlamentu svou vizi EU polský premiér Mateusz Morawiecki. Mnozí poslanci s ním ale chtěli hovořit jen o právním státu v Polsku.
„Jsme ekonomicky ambiciózní a v Evropě můžeme být nepohodlní, protože klademe otázky – což zdá se nevyhovuje zemím jako Německo,“ míní Krasnodebski. Dodal ale, že uznává snahu Berlína zlepšit vzájemné vztahy. „Skutečné partnerství však předpokládá více symetrie,“ upozornil.
Merkelovská unie? Kancléřka cestou po EU zastínila „prezidenta“ Tuska |
Krasnodebski si stěžuje, že se Německo chová v poslední době k Polsku často neférově. Jako pokryteckou odmítl kritiku z Berlína, že polští politici mají nepřiměřený vliv na soudy a média. Namítl, že také v Německu politici zasahují do obsazení vysokých soudních funkcí a rozhlasových rad.
„Pro mě je také šokující, že soudci v Německu mohou být členy politických stran,“ sdělil. Připomněl, že místopředsedou německého ústavního soudu se stane poslanec Merkelové vládní strany CDU Stephan Harbarth. „Tady německá strana uplatňuje dvojí standardy,“ řekl.
Být subjektem, nikoli objektem dějin
PiS v Polsku eurovolby vyhrála se ziskem téměř 46 procent hlasů. Koalice opozičních stran skončila na druhém místě s 38 procenty.
Krasnodebski si přeje, aby PiS v novém europarlamentu usedla ve velké frakci, která bude mít sílu prosadit své představy. Tato frakce by měla bránit i ty evropské hodnoty, které „jsou nyní zanedbávány nebo zapovězeny: rodina, národ, evropské vlastenectví“.
Krasnodebski si umí za jistých okolností představit spolupráci europoslanců z PiS a těch z italské Ligy vicepremiéra Mattea Salviniho. U Alternativy pro Německo (AfD) ale „vidí problémy“. „Nemůžeme akceptovat antisemitismus a antipolonismus ani historický revizionismus obecně,“ poznamenal.
Nejsilnější frakce v europarlamentu oslabí, posílí zelení a populisté |
Krasnodebski připustil, že se PiS může přidat k frakci lidovců, pokud se tato změní. Někteří lidovci mají podle něj vůči PiS určitou psychologickou bariéru související se zkreslenou představou o tom, čím strana je a co chce.
Krasnodebski označil PiS za proamerickou sílu, obránce křesťanských hodnot, polského kulturního dědictví a polské politické a ekonomické suverenity. „To neznamená, že nejsme připraveni tuto suverenitu v evropském kontextu také sdílet. Ale chceme být subjektem, nikoli objektem dějin,“ prohlásil.
Krasnodebski i europoslanci PiS zasedali dosud ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, v níž byli i britští konzervativci a europoslanci ODS. Frakce měla 77 členů z celkového počtu 751 europoslanců.
