Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se loni vyostřily poté, co USA odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a opět zavedly proti Teheránu sankce. Trump usiluje o větší odzbrojení Íránu, USA proto minulý týden vyslaly do Perského zálivu bombardéry B-52, připomíná agentura Reuters.
Írán v reakci uvedl, že Spojené státy vedou „psychologickou válku a vojenskou přítomnost USA v oblasti nazval spíše „terčem“ než hrozbou.
Čtvrtečního jednání se podle NYT kromě ministra obrany zúčastnili Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton, šéfka Ústřední zpravodajské služby (CIA) Gina Haspelová, ředitel zpravodajských služeb USA Dan Coats a šéf sboru náčelníků štábů Joseph Coats.
Projednáno bylo podle zdrojů několik možností pro případ, že by Írán zaútočil na americké vojáky či urychlil svou činnost týkající se jaderných zbraní. Horní rámec amerických vojáků vyslaných na Blízký východ by podle nového plánu byl 120 000, což se blíží počtu vojáků vyslaných během americké invaze do Iráku v roce 2003.
Takto velký kontingent zahrnující příslušníky letectva, námořnictva a pozemních sil by potenciálně podle NYT pro Írán znamenal více cílů, na které může útočit, což by mohlo USA uvrhnout do vleklého konfliktu. Rovněž by to znamenalo konec několikaletého stahování amerických sil z Blízkého východu, jež začalo s odchodem amerických vojáků z Íráku za vlády prezidenta Baracka Obamy v roce 2011.
„Já myslím, že je to dezinformace. Ale: jestli bych to udělal? Rozhodně. Nic takového jsme ale neplánovali a já doufám, že to ani plánovat nebudeme muset. A kdyby přece jen ano, pak bychom poslali mnohem víc vojáků,“ řekl Trump před novináři v Bílém domě.
Dva nejmenované bezpečnostní zdroje nicméně v rozhovoru s NYT uvedly, že snížená přítomnost námořnictva v regionu a prosincové oznámení Trumpa, že hodlá stáhnout americké vojáky ze Sýrie (později Spojené státy oznámily, že zhruba 400 vojáků ponechají na dvou místech v Sýrii), bylo pro Írán povzbuzením a dalo revolučních gardám pocit, že Spojené státy nemají chuť s Íránem válčit.
