Putin své záměry nastínil na arktickém fóru v Petrohradu, kterého se zúčastnili také představitelé Finska, Švédska, Norska a Islandu. „Je to realistický, dobře vypočítaný a konkrétní úkol,“ prohlásil o úmyslu dramaticky zvýšit přepravu po takzvané severní mořské cestě.
Připomněl, že Rusko je jediný stát s flotilou jaderných ledoborců. Rusko má nyní čtyři jaderné ledoborce, další tři se podle Putina stavějí. Prezident chce, aby do roku 2035 mělo Rusko 13 těžkých ledoborců, včetně devíti s jaderným pohonem.
Rusko také plánuje rozšířit přístavy na obou stranách této arktické lodní trasy - Murmansk na poloostrově Kola a Petropavlovsk-Kamčatskij na poloostrově Kamčatka. Putin vyzval zahraniční společnosti, aby investovaly do těchto projektů. Další přístavy a infrastrukturní zařízení podél mořské cesty mají být podle ruského vůdce také modernizovány a rozšířeny.
Putin vybídl vládu, aby rychle připravila návrh zákona o zvláštních výhodách pro investory v Arktidě, aby jej poslanci mohli přijmout na podzim. Již nyní podle něj na arktické oblasti připadá desetina všech investic v Rusku.
Rusko, USA, Kanada, Dánsko a Norsko se snaží prosazovat svou svrchovanost nad částmi Arktidy, protože tající polární led vytváří nové příležitosti pro průzkum zdrojů a nové námořní trasy, uvedla agentura AP.
Norská premiérka Erna Solbergová na fóru zdůraznila nutnost respektovat mezinárodní právo. Arktickou radu, mezivládní organizaci sdružující státy s přístupem k Arktidě, označila za klíčové místo pro dialog.
„Tu a tam slýchám, že Arktida je popisována jako geopoliticky ožehavé místo. Tak to nevidíme. Známe Arktidu jako oblast míru a stability,“ uvedla. „To by nemělo být považováno za samozřejmost. Je to výsledek politických rozhodnutí a praktické spolupráce mezi arktickými státy,“ dodala.
Musíme si přisvojit Arktidu, řekl ruský viceprezident a přistál na kře |
AP připomněla, že ruská armáda modernizovala řadu vojenských základen ze sovětské éry za polárním kruhem, aby upevnila své pozice v oblasti, o níž se předpokládá, že schraňuje až jednu čtvrtinu dosud neobjevené ropy a zemního plynu na Zemi.
Vojenská přítomnost v Arktidě má podle šéfa ruské diplomacie chránit národní zájmy. „Zajišťujeme nezbytnou obrannou kapacitu s ohledem na vojenskou a politickou situaci v blízkosti našich hranic,“ řekl Sergej Lavrov. Doplnil, že nedávné cvičení NATO v Norsku bylo otevřeně namířeno proti Rusku.
Vztahy Ruska s USA a dalšími státy NATO od roku 2014 prudce ochladly kvůli ukrajinské krizi, válce v Sýrii, údajnému vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb a dalším sporům.
Lavrov poznamenal, že kontakty mezi vojenskými veliteli arktických zemí ustaly kvůli napětí mezi Ruskem a Západem a vyzval k jejich obnovení.
Boj o hranice na severním pólu
