Victor Gevers, dánský výzkumník z neziskové organizace GDI.Foundation, narazil na zmíněnou datovou složku při hledání otevřených databází na čínských serverech. Dokument, o jehož objevení informoval deník The Guardian, obsahuje osobní údaje o 1,8 milionu čínských žen.
U každé z nich je uvedené jméno, číslo občanského průkazu, věk, adresa, jména rodičů, telefonní číslo, dosažené vzdělání či politické názory. Poslední kategorie je pojmenovaná „BreedReady“, což je nejspíš špatně zvolený anglický název pro údaj, zda je žena ve věku vhodném pro plození dětí.
Průměrný věk žen v databázi je 32, nejmladší z nich je 15letá dívka. Nejmladší dívce se „statusem plodnosti“ označeným „1“ je 18 let. U 89 procent žen se uvádí, že jsou nezadané, 10 procent je rozvedených a jedno procento žen jsou vdovy.
Čínský sociální kredit v praxi: „nedůvěryhodní“ nesmí do vlaků a letadel |
Z dokumentu nelze jasně poznat, zda jde o informace sesbírané čínskou vládou, nebo se jedná o data ze seznamovací aplikace. Na Komunistickou stranu ovšem ukazuje spojitost se systémem „sociálního kreditu“, kterým Čína usměrňuje chování svých obyvatel pomocí nepřetržitého sledování a následného systému trestů a pobídek.
Kam je Čína ochotná zajít
Skupiny hájící práva žen se obávají, že Čína teď vyvíjí nový způsob, jak se vyrovnat s nastupující demografickou krizí, kterou zapříčinila politika jednoho dítěte.
Početná generace narozená před jejím zavedením v 70. letech se nyní dostává do důchodového věku. Číňanů v produktivním věku je však kvůli vládnímu omezení podstatně méně. Podle prognóz tak budou sociálně závislí obyvatelé do roku 2030 tvořit až jednu čtvrtinu čínského obyvatelstva, což závažně ohrožuje státní ekonomiku.
Čínská populace rychle stárne, vláda chystá odměny pro „plodnější“ rodiče |
Peking sice v roce 2015 umožnil všem párům mít děti dvě, z ekonomických či jiných důvodů však této možnosti zdaleka ne všichni využívají. Situaci zhoršuje také menší počet žen v čínské společnosti. Tváří v tvář možnosti mít jen jedno dítě totiž mnoho párů volilo při početí dívky potrat v obavách o sociální jistoty a pokračování rodu.
Výčet problémů dovršuje fakt, že přetlak nezadaných mužů se vyskytuje na čínském venkově, zatímco v metropolích je poměr žen a mužů vyrovnaný. Mnoho žen zde zůstává nezadaných, a to nezřídka celý život, protože čínská společnost se ke svobodným ženám starším 27 let staví silně odmítavě. Ne náhodou tak 82 procent žen z téměř dvoumilionové databáze pochází právě z Pekingu.
Velký bratr mezi Ujgury
O objevu Gevers informoval v sobotu na Twitteru. V pondělí odpoledne databáze z veřejně přístupného místa zmizela. „Šlo nám především o to, aby data byla okamžitě zabezpečena. Více o databázi zatím nevíme,“ uvedl dánský výzkumník a aktivista.
Velký bratr vidí, když jdete na červenou. Sledování v Číně neuniknete |
Jeho tým je nyní v kontaktu s některými ženami ze seznamu, aby zjistil, zda o ní vědí, nebo zda existuje místo, kam ženy všechny tyto informace o sobě zadaly samy.
Gevers stojí také za únorovým odhalením databáze čínského výrobce bezpečnostních kamer, který sbírá data o nejméně 2,5 milionu obyvatelích provincie Sin-ťiang. Databáze obsahovala jména, data narození, údaje o pohlaví a národnosti, čísla průkazů a další informace. Především pak schraňovala údaje o místech, kde se tito lidé zdržovali za posledních dvacet čtyři hodin.
Databáze kamerového systému, o které informoval deník The Guardian, se soustředí především na etnickou menšinu Ujgurů jejichž lidská práva Čína podle obvinění lidskoprávních organizací systematicky porušuje. Více než milion Ujgurů je v současnosti držen v internačních táborech, jež Peking označuje za „převýchovné“.
In China, they have a shortage of women. So an organization started to build a database to start registering over 1,8 million women with all kinds of details like phone numbers, addresses, education, location, ID number, marital status, and a ”BreedReady" status? https://t.co/fbRKsbNHPJ
