Několik čínských společností v reakci na zatčení finanční ředitelky Huawei z minulého týdne vyzvalo své zaměstnance, aby bojkotovali produkty Applu nebo dokonce pohrozily těm, kdo výrobky americké firmy budou používat. Další formou protestu jsou podle CNN příspěvky na nákup čínských chytrých telefonů.
„Cílem USA je zvolnit čínský růst... Věříme, že my Číňané musíme být jednotní a podporovat naše čínské výrobky,“ uvedla tento týden ve svém prohlášení Obchodní komora v Šanghaji a varovala před postihem svých členů, kteří budou nakupovat produkty Applu. Organizace má v korporátní sféře zhruba 500 členů.
Příspěvek 15 procent na nákup telefonů čínských značek Huawei a ZTE nabídl svým zaměstnancům dodavatel elektronických součástek Menpad. V dopise zaměstnancům firma oznámila, že tomu, kdo si koupí telefon Apple, naúčtuje pokutu ve výši 100 % tržní ceny.
„Přestaňte kupovat americké značky vybavení jako jsou pracovní počítače,“ vyzvala firma. Později své oznámení stáhla, na dotazy CNN však neodpověděla.
Manažerce Huawei hrozí stíhání
Patnáctiprocentní příspěvek na nákup zařízení Huawei dává i společnost Chengdu RYD Information Technology, která se zároveň zavázala napříště kupovat produkty tohoto čínského výrobce. Další společnosti oznámily podporu Huawei, ale nezmiňují se o bojkotu Applu či jiných amerických firem.
Na akcie čínské společnosti to nemá zatím žádný velký dopad.
Vztahy Číny s USA zhoršilo zatčení finanční ředitelky Huawei Meng Wan-čou v kanadském Vancouveru v minulém týdnu. Ženě, která je dcerou zakladatele druhého největšího výrobce chytrých mobilních telefonů na světě po Samsungu, hrozí stíhání v USA. Washington firmu viní z porušování sankcí proti Íránu (čtěte o zatčení šéfky Huawei).
V úterý kanadský soud Meng Wan-čou propustil na kauci ve výši deset milionů kanadských dolarů (přes 170 milionů korun). Nařídil ji však nosit elektronický kotníkový náramek, odevzdat cestovní pasy a zůstat ve Vancouveru. Během noci se musí zdržovat v jednom ze svých dvou vancouverských bytů.
Prchavý odpor?
Krok vyvolal ostrou kritiku čínských státních médií. „Jak může zacházení s čínským občanem jako s vážným zločincem, potlačování lidských práv a zneužití důstojnosti patřit ke způsobům civilizované země? Tohle nemá lidi rozzuřit?“ stojí v komentáři deníku People’s Daily, který je hlásnou troubou komunistické strany.
Podle ředitelky čínského centra na Univerzitě v Oxfordu Rany Mitterové je odpor jen začátkem podobných akcí, které se udály v minulých třech dekádách. V masové protesty například vyústil územní spor s Japonskem v roce 2012 nebo francouzská podpora obhájců nezávislosti Tibetu v roce 2008.
Pokud do nějaké míry oficiální autority tento odpor neposvětí, běžně takové situace dál neeskalují,“ uvedla Mitterová. To se zatím nestalo, bojkot vláda oficiálně nepodpořila. Přesto se řada menších dodavatelů a skupin nadšeně do protestu zapojila.
