O indické novince informoval v pondělí britský deník The Guardian. Akce, která se dotkne domácích návštěvníků, není žádným výkřikem do tmy. Indové totiž tvořili většinu z bezmála 6,5 milionu lidí, kteří v roce 2016 přijeli obdivovat mistrovské dílo postavené z bílého mramoru. V celoročním průměru ho navštívilo přibližně 18 tisíc lidí denně.
„Chceme, aby lidé platili více, abychom tím omezili návštěvnost,“ řekl mluvčí Indické archeologické společnosti, která má na starosti péči o památky. „Sníží to počet návštěvníků mauzolea o alespoň patnáct až dvacet procent a zvýší to příjmy nutné pro údržbu,“ dodal.
Opatření přichází jen několik měsíců poté, co indické úřady omezily počet návštěvníků na maximálně 40 tisíc za den. Dříve se totiž o víkendech během hlavní sezony stávalo, že památku navštívilo až 70 tisíc lidí během jediného dne.
Podle odborníků páchají obrovské davy lidí nevratné škody na mramorové podlaze, zdech i základech monumentu.
Vstupenka pro indické občany do komplexu, který je pod ochranou UNESCO, se sice zvýšila o 400 procent, ve skutečnosti však nejde o nijak závratnou sumu. Indové nově zaplatí místo 50 rupií (16 korun) 250 rupií (78 korun). Zahraniční turisté platí oproti těm domácím mnohonásobně více, vstup je stojí 1100 rupií (tedy asi 345 korun).
Žlutá z ovzduší a zelená z hmyzu
Památkáři se také snaží zamezit žloutnutí Tádž Mahalu, které způsobuje sílící znečištění ovzduší v severoindickém městě Ágra. Starosti nyní způsobuje i hmyz, který přitahují splašky v blízké řece Jamuna. Hmyz pak trusem znečišťuje hrobku a barví ji do zelena - psali jsme zde.
V červenci indický nejvyšší soud pohrozil, že památník nechá zavřít nebo dokonce strhnout, pokud ho úřady nedokážou ochránit před chátráním. Soud také vyzval, aby se úřady o Tádž Mahalu poradily s mezinárodními odborníky a urychlily restaurátorské práce.
Tádž Mahal nechal v 17. století postavit vládce Šáhdžahán na památku své milované manželky Mumtáz Mahal po její smrti při porodu čtrnáctého dítěte.
