„Cizinci, bohužel zejména z rizikových zemí, využijí každou možnost jak získat pobyt na našem území. Je to bezpečnostní riziko pro naši zemi,“ uvedl a dodal, že vláda bude nadále pokračovat v předkládání zákonů, které zajistí bezpečnost Čechů. „Je ale těžké, aby je (zákon pozn. red.) hned nezrušil Ústavní soud nebo Evropský soud pro lidská práva. Rozhodně nás to nezastaví, budeme bojovat dál,“ dodal.
Zákony po loňské novele konkrétně stanovovaly, že řízení o cizincově žalobě kvůli omezení osobní svobody je nutné zastavit po jeho propuštění na svobodu, po deportaci nebo po takzvaném předzajištění, tedy po omezení svobody podle jiného právního titulu. V praxi to znamenalo jednak odbourání zpětné kontroly zákonnosti, ale také nemožnost žádat o odškodnění. Nezbytným předpokladem pro přiznání náhrady škody je totiž to, aby soud nejprve nezákonné rozhodnutí zrušil nebo změnil.
„I přes ukončení omezení osobní svobody je soud povinen v řízení o žalobě žadatele pokračovat a rozhodnout, zda bylo omezení osobní svobody nezákonné, či nikoliv. Meritorní závěr je tu nezbytný již z důvodu veřejné kontroly nad činností exekutivní moci,“ řekl při odůvodnění nálezu soudce zpravodaj Ludvík David.
Šabatová má radost, Koten se zlobí
Rozhodnutí kladně ohodnotila Anna Šabatová, která ve věci figurovala jako vedlejší účastník řízení. „Mám z něj velkou radost. Byla jsem přesvědčena, že jde o ustanovení, která zkreslují základní práva a neumožňují zpětně přezkoumávat, zda byla omezení svobody nezákonná, nebo nebyla. Což si myslím, že je pro právní stát velmi nebezpečný směr,“ uvedla veřejná ochránkyně práv.
Zcela opačný postoj zastává vůči rozhodnutí ÚS předseda bezpečnostního výboru Sněmovny Radek Koten (SPD). „Jakékoliv změkčování tohoto zákona může vést a také povede v konečném důsledky ke zhoršení bezpečnosti českých občanů. Je tedy na jejich odpovědnost, jaké následky toto rozhodnutí bude mít,“ reagoval na dotaz iDNES.cz s tím, že senátoři, kteří se v této věci na ÚS obrátili, by si měli uvědomit, čí zájmy vlastně hájí.
Soudci v pondělí vyškrtli také ustanovení omezující možnost cizinců, kteří jsou zároveň rodinnými příslušníky českých občanů, požádat o povolení k pobytu. Napadené ustanovení až na výjimky nařizovalo zastavit řízení o povolení k pobytu cizince, který v době žádosti pobýval v Česku neoprávněně anebo měl výjezdní příkaz.
Cizinci s českými příbuznými mohou žádat o pobyt
„To znamená, že veškerá práva, která jim byla údajně upírána, mohli zcela nerušeně využít předtím, než se vlastní vinou ocitli v situaci, kdy mají území České republiky opustit. Žádost o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu slouží v případě cizinců s uděleným výjezdním příkazem nebo bez oprávnění k pobytu často pouze k dočasné legalizaci jejich nežádoucího pobytu na území ČR, případně k odvrácení hrozícího vyhoštění,“ okomentoval pro iDNES.cz šéf ČSSD a resortu ministerstva vnitra Jan Hamáček.
„Žádné zákonné ani jiné ustanovení nebrání cizinci, aby svou žádost podal znovu poté, co splní dříve uloženou povinnost opustit území České republiky,“ doplnil Hamáček a zdůraznil, že napadené ustanovení se týkalo pouze cizinců, kteří na území Česka pobývají nelegálně, nebo jejichž pobyt na území byl ukončen.
Sněmovna schválila novelu cizineckého a azylového zákona přes nesouhlas Senátu a ochránců lidských práv loni v létě v rámci širšího úsilí zpřísnit podmínky pobytu cizinců v Česku a omezit ekonomickou migraci. Skupina 18 senátorů pak loni v prosinci vybrané pasáže napadla u Ústavního soudu, který dal členům horní komory zapravdu.
