„Už na přelomu 19. století existovaly úvahy o tom, že bychom měli něco kolonizovat,“ řekl iDNES.cz český diplomat, orientalista a spisovatel Jaroslav Olša jr. A nešlo pouze o Togo, zvažovalo se, že by právě zrozená republika dostala do správy dnešní Novou Guineu, ostrovy v Mikronésii nebo Etiopii. Jednalo se rovněž o území Habeše, uvažovalo se i o Madagaskaru nebo ostrovu Jana Mayena.
„V Československu se o myšlenku kolonialismu zasadil především spisovatel Jan Havlasa. Značnou popularitu mezi čtenáři získala především jeho kniha České kolonie zámořské. Když přemýšlel konkrétně, které území by se Čechoslovákům nejlépe hodilo, vybavilo se mu právě africké Togo,“ napsal v knize České snění Pavel Kosatík.
TOGOTožská republika, francouzsky République togolaise - dříve německá kolonie, poté pod správou Britů a Francouzů; nezávislost od roku 1960 - rozlohou 56 785 km² patří mezi menší státy Afriky, má necelých 8 milionů obyvatel - páteří ekonomiky je zemědělství, především chov skotu a rybolov - Togo má čtvrté největší naleziště fosfátů na světě, kromě toho vyváží také bavlnu a kávu Zdroj: Wikipedia.org  Mapa části Afriky, kde je zvýrazněno Togo. |
Togo ležící v západní Africe na pobřeží Atlantského oceánu totiž svou rozlohou zaujímalo přibližně třetinu území nově vzniklého Československa a tehdejší počet obyvatel se v Togu pohyboval okolo tří milionů. To byla čísla, která by se dala efektivně spravovat i nově vzniklým státem.
„Já si opravdu neumím představit, že bychom efektivně dokázali spravovat například velikou Mikronésii, ale Togo asi ano, to je malé, kompaktní,“ hodnotí orientalista Olša. Na druhé straně připomíná, že je otázka, zda by to tehdejší stát vůbec dokázal. Československá republika v době svého vzniku zase až tak bohatá a rozvinutá země nebyla.
„Žijeme v tom, že tato situace byla, avšak chybí nám ten prvotní zdroj,“ tvrdí Olša o prvorepublikových „legendách o Togu“. „Řekl bych, že to nikdy nebyla reálná nabídka, spíše bych řekl úvaha, proto to také není nikde v oficiálních záznamech, spíše jen návrh,“ dodává.
„Euforie z vlastnění nové kolonie v nové republice určitě panovala, avšak nebyla větší než nadšení z nově získané nezávislosti,“ uzavírá historik.
Že se africké Togo stane československou kolonií, bylo tedy spíš zbožným přáním některých obyvatel nově vzniklé republiky nežli historickou otázkou.
Na pařížské mírové konferenci v roce 1919, kde se jednalo o poválečném vyrovnání, nepadla o možnosti Toga jako československé kolonie ani slovo. Stejně tak tuto možnost nezmiňuje ani žádný oficiální dokument. Nakonec bylo rozhodnuto o rozdělení Toga mezi Francii a Británii.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Sen o nových územích, ať v Evropě nebo v zámořských koloniích, představoval jeden ze směrů úvah o tom, jak zvýšit výkonnost ekonomiky, počet obyvatel státu a tím i jeho mezinárodní postavení. Avšak jediné, co se nakonec z československého pohledu realizovalo, bylo přemístění několika desítek rodin do Francouzské Polynésie. Tam vznikla jakási malá československá vesnička.
