Prezidentovi republiky v září tohoto roku vyjádřilo důvěru 51 procent občanů, tedy stejně jako v červnu, nedůvěru naopak 46 procent respondentů.
Mladí chtějí žít na dluh |
Nové, koncem června jmenované vládě Andreje Babiše, jíž 12. července Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru, důvěřovalo v září 39 procent veřejnosti, nadpoloviční většina, konkrétně 56 procent občanů, vládě nedůvěřovala. V červnu jí nedůvěřovalo 59 procent dotázaných.
Poslanecká sněmovna měla v září důvěru 29 procent dotázaných, 64 procent jí nedůvěřovalo. Senátu podle statistik důvěřovalo 32 procent občanů, nedůvěra naopak činila 59 procent.
Na krajské a magistrátní úrovni byla důvěra a nedůvěra statisticky vyrovnaná, mírně vychýlená na straně důvěry. Lidé však méně věří hejtmanům, kterým v porovnání s červnem 2018 důvěra klesla o 4 procenta. Podstatně lépe jsou na tom obecní zastupitelstva, zastupitelstva městských částí a starostové, jimž důvěřuje více než třípětinová většina občanů.
Spokojenost spojená s životní úrovní
„Podrobnější analýza ukázala, že spokojenost s politickou situací roste se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti, se zlepšujícím se hodnocením ekonomické situace v ČR a s rostoucí spokojeností se svým
životem celkově. Spokojenější nebo méně nespokojení s politickou situací jsou voliči ANO či ČSSD, ti, kdo důvěřují všem zkoumaným institucím, a lidé zajímající se o politiku. Vyšší nespokojenost nebo nižší spokojenost naopak vyjadřují voliči KSČM, rozhodní nevoliči, ti, kdo ústavním institucím nedůvěřují, a lidé, kteří se o politiku „vůbec nezajímají“,“ uvedl Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění.
S politickou situací v Česku bylo spokojeno 21 procent občanů, nespokojenost vyjadřovaly asi dvě pětiny, tedy 41 procent dotázané veřejnosti.
