„Rada v rámci své působnosti upozorňuje provozovatele Český rozhlas na porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., kterého se dopustil odvysíláním série zpravodajských příspěvků ze dne 28. listopadu 2017, které se zabývaly obhospodařováním pozemků s neznámým majitelem, kdy v těchto příspěvcích a pořadu došlo k nedostatečně objektivní prezentaci problematiky pobírání dotací na hospodaření na pozemcích bez právního důvodu. Rada stanovila lhůtu k nápravě 7 dnů od doručení upozornění,“ stojí v zápisu z jednání ze 14. srpna 2018.
Rozhodnutí RRTV Český rozhlas zatím odmítl komentovat. „Český rozhlas vyčká, dokud mu RRTV nezašle své oficiální písemné stanovisko. Pak svůj postoj zveřejní. Do doby, než oficiální cestou rozhodnutí RRTV obdržíme, nebudeme věc komentovat,“ uvedl tiskový mluvčí veřejnoprávního média Jiří Hošna pro server Týden.cz.
Na přelomu ledna a února se právě kvůli reportážím o Agrofertu, který předseda hnutí ANO Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů, rozhořel spor uvnitř Českého rozhlasu. Veřejnoprávní médium odvysílalo loni v listopadu reportáže, které upozorňovaly na to, že Agrofert hospodaří na půdě, která mu nepatří (více v článku Agrofert neoprávněně obdělává 1 700 hektarů).
Sérii reportáží kritizovalo samotné vedení veřejnoprávního média, generální ředitel veřejnoprávního René Zavoral kritizoval údajnou nevyváženost příspěvků. Kritika přišla i ze strany Rady Českého rozhlasu. Podle tehdejšího místopředsedy Tomáše Kňourka měla být Kroupova reportáž zpracována lépe a její znění a načasování zavánělo účelovostí.
Kvůli Kroupovým příspěvkům vzniky i tři analýzy - od společnosti Newton, od Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) a od publicisty Karla Hvížďaly (více v článku Kroupovy reportáže o Agrofertu nebyly objektivní, tvrdí analýza).
Autor reportáží Janek Kroupa odmítl všechna tvrzení o neobjektivitě. V otevřeném dopise se za něj následně postavili další novináři rozhlasu (více v článku Kritiku šéfa rozhlasu podepsalo 200 podřízených, Zavoral pochybení odmítá).
