Přes obklíčení kasáren a místy i pokusy o odzbrojování se mužstvo i důstojníci československých vojenských útvarů v mnoha případech snažili klást odpor. Přitom se tak dělo v podstatě ilegálně, proti znění rozkazu ministra národní obrany. Šířili spojovou technikou vysílání svobodného rozhlasu, rušili pomocí vysílaček bezdrátové spojení intervenčních vojsk, poskytovali rozmnožovací stroje občanům k výrobě letáků, vytvářeli záložní velitelské štáby, vedli aktivní výzvědnou činnost proti intervenčním vojskům, opevňovali objekty kasáren, vytvářeli podzemní velitelské struktury i kanály pro odchody ohrožených osob do zahraničí.
Významem nejzávažnějšími aktivitami byly asi přípravné kroky k osvobození internovaných čelních představitelů KSČ a čs. vlády. Alexander Dubček, Josef Smrkovský, František Kriegel, Oldřich Černík a Josef Špaček byli ráno 21. srpna 1968 uneseni. Velení Zpravodajské správy Generálního štábu (vojenské rozvědky) vydalo rozkazy k zjištění míst jejich internace, postarat se o to měla výběrová jednotka armády, tedy 7. výsadkový pluk.
Z kasáren v Holešově bylo 22. srpna tajně vyvedeno šedesát mužů 7. výsadkového pluku i s výzbrojí a zásobami do blízkých lesů jako přípravná fáze pro případnou akci. Přes střelnici v Dobronicích po skupinách pokračovali nad obec Přílepy, kde se skryli v zemljankách. Ale již po dvou dnech, 24. srpna byli vojáci povoláni zpět. Záhy se totiž ukázalo, že vedoucí představitelé byli již předtím letecky přepraveni na území Sovětského svazu. Údajně to mělo být v oblasti dřívější Podkarpatské Rusi. Osvobození proto bylo nereálné.
TankocachingJak na to Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začala 14.8.2018. Druhé kolo odstartovalo 21.8.2018. Třetí a poslední začíná 28.8.2018. Seznam míst, kde jsou kešky druhého kola umístěny najdete v tomto článku. Souhrnné informace o Tankocachingu si pak můžete přečíst tady. Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme. Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí. Speciální odměna za selfie! Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení. Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.  |
Sedmý výsadkový pluk vznikl postupně z menších útvarů. Jeho zárodkem byla 22. průzkumná výsadková rota založená 1. listopadu 1957. Roku 1959 byla rozšířena na prapor, od srpna 1960 dislokovaný v Holešově. V říjnu 1961 z praporu vznikl 7. výsadkový pluk zvláštního určení.
Jeho úkolem mělo být po utajeném vysazení v týlu nepřítele v malých skupinkách vyhledávání a likvidace prostředků jaderného napadení na území nepřítele, ale i ochromení systémů velení protivníka a ztížení možností jeho komunikace. Skupiny hloubkového průzkumu se tvrdě cvičily k samostatné zpravodajské a diverzní činnosti v týlu nepřítele. Byly také vybaveny odpovídající speciální výstrojí a výzbrojí. Pluk spadal do podřízenosti Zpravodajské správy generálního štábu Československé lidové armády.
Zpravodajská správa generálního štábu ČSLA se rozdělila podobně jako celá společnost během Pražského jara i srpnové intervence roku 1968. V srpnu 1968 se reformní část snažila izolovat konzervativce. Velení správy rozhodlo o celé řadě kroků namířených proti okupantům: vydalo rozkazy nespolupracovat s okupačními vojsky, utajovat příslušníky vojenské rozvědky a agenturu (tajné spisy se vyvážely do konspiračních bytů), poskytovat podporu legálním stranickým a politickým orgánům (zapůjčení služebních automobilů i s řidiči pro potřeby tajného vysílání československého rozhlasu a mimořádného vysočanského sjezdu KSČ) a uvést Zpravodajskou správu Generálního štábu do stavu aktivity k plnění úkolů. Probíhal dokonce i aktivní průzkum pohybů sovětských vojsk. Připravovaly se náhradní konspirační prostory včetně ukládání zásob.
Od září do listopadu 1969 šetřila srpnové události na Zpravodajské správě Generálního štábu komise náčelníka generálního štábu pod vedením generálmajora Josefa Širůčky. Výsledek vedl k rozsáhlým kádrovým a organizačním změnám. Desítky důstojníků a praporčíků musely odejít do zálohy.
