Čínské cestovní kanceláře nesmí od konce loňského roku vozit turisty na tropické souostroví Palau. Čína jej totiž označila za ilegální destinaci, se kterou neudržuje diplomatické vztahy. Jako záminka ji posloužila skutečnost, že Palau je jedním ze sedmnácti zbylých spojenců Tchaj-wanu. Ten Čína stále považuje za svou provincii. Peking chce tímto krokem posílit svůj vliv v Tichomoří a přesvědčit Palau, aby se přidalo na její stranu.
„Na Palau probíhá diskuse o tom, že Čína využívá cestovní ruch jako zbraň,“ říká Jeffrey Barabe, majitel dvou hotelů na palauském ostrově Koror. „Někteří lidé si myslí, že Čína tu investovala jen proto, aby investice poté náhle pozastavila a pokusila se s Palau vyjednat pevné diplomatické vazby,“ vysvětluje.
Právě na Kororu je náhlý obrat čínských politiků nejvíce znát. Vylidněné hotelové komplexy a restaurace, zavřené cestovní kanceláře či prázdné lodě zakotvené v přístavu jsou toho důkazem. Před zákazem čínští turisté představovali asi polovinu všech návštěvníků Palau. Ze 122 tisíc turistů, kteří sem v loňském roce přijeli na dovolenou, jich bylo 55 tisíc z Číny a 9 tisíc z Tchaj-wanu.
Čínští investoři na Palau v předchozích letech otevřeli nová obchodní centra, vybudovali přepychové hotely a postavili desítky luxusních nemovitostí.
Číně chybí turisté. Peking kvůli vízové politice přichází o miliardy |
Letecká společnost Palau Pacific Airways minulý měsíc v reakci oznámila, že do konce srpna zruší všechny své lety do Číny. „Čínská vláda se snaží zabránit turistům v cestě na Palau,“ uvádí aerolinky, které se od zavedení zákazu potýkají s více než padesátiprocentním poklesem rezervací.
Čínskému tlaku se nepodvolíme, ozývá se z Palau
Ačkoli čínské ministerstvo zahraničí nechtělo svůj postup vůči Palau komentovat, pro agenturu Reuters uvedlo, že vztahy s ostatními zeměmi podléhají principu jedné Číny. „Princip jedné Číny je předpokladem a politickým závazkem, aby Čína udržovala a rozvíjela přátelské vztahy se všemi zeměmi na světě,“ uvedlo. Zásada jedné Číny je základem čínské vládni politiky, která považuje Tchaj-wan za neoddělitelnou součást země.
Salvador uznal ČínuSalvador v úterý přerušil diplomatické styky s Tchaj-wanem a oficiálně uznal Čínu. V televizním projevu to oznámil salvadorský prezident Sanchéz Cerén. Tchaj-wan v reakci informoval, že kvůli záměru Salvadoru přiklonit se na stranu Číny přerušuje se středoamerickou zemí diplomatické vztahy. Tchaj-pej zároveň kritizoval zahraniční politiku Číny, kterou označil za dolarovou diplomacii. Letos stejný krok jako Salvador učinily západoafrická Burkina Faso a karibská Dominikánská republika. |
Číně se jen za poslední dva roky podařilo na svou stranu přetáhnout už pět zemí, které dříve spolupracovaly s Tchaj-wanem, například Panamu, Nigérii či naposledy Salvador. „Čelíme velkým diplomatickým problémům, ale tlaku z Pekingu se nepodvolíme,“ uvedlo tchajwanské ministerstvo zahraničí na svých webových stránkách. „Tchaj-wan bude spolupracovat se spřátelenými národy, aby podpořil regionální mír a stabilitu a zajistil si oprávněné místo v mezinárodním společenství,“ dodalo ministerstvo.
Podle palauského prezidenta Tommyho Remengesaua se Peking k omezení v oblasti cestovního ruchu zatím oficiálně nevyjádřil. „Není žádné tajemství, že Čína by chtěla, abychom naše tchajwanské přátele vyměnili za Peking. My ale nechceme rozhodovat o politice jedné Číny,“ uvedl Remengesau s tím, že Palau sice uvítalo čínské investice, ale jeho demokratické ideály mají blíže k Tchaj-wanu.
Namísto masivního cestovního ruchu, který se podepsal na zdejším životním prostředí, se Palau nyní podle prezidenta zaměří na movitější klientelu. „Obrovské množství lidí pro nás neznamenalo větší příjmy. Rozhodli jsme se jít cestou kvality namísto kvantity,“ prohlásil Remengesau.
Peking varoval Tchaj-wan, že zmaří jakékoli snahy o nezávislost |
Není to poprvé, co Čína využila cestovní ruch coby nástroj diplomatického vyjednávání. V minulém roce například zastavila cesty do Jižní Koreje poté, co Soul v září nainstaloval čtyři odpalovací zařízení amerického protiraketového systému THAAD. Čína s Ruskem dlouhodobě apeluje na Jižní Koreu, aby se rozmístění štítu vzdala.
