„Míra násilných zločinů ve Spojených státech v posledních dvaceti letech neustále klesá, ve vnímání násilných zločinů veřejností se to však neodráží,“ píší autoři studie z univerzity v Alabamě. Podotýkají, že vzhledem k tomu, jak často média o teroristických útocích informují, „asi není překvapivé, že se polovina Američanů obává, že by se oni nebo nějaký jejich příbuzný mohli stát obětí teroristického útoku, přestože je opravdové riziko minimální“.
Ve studii výzkumníci hodnotili celkem 3 541 článků v amerických tištěných a online médiích z let 2006 až 2015. Zabývali se 136 incidenty s teroristickým motivem spáchanými v této době ve Spojených státech. O každém teroristickém činu vyšlo v průměru 26 zpravodajských textů.
Spojili ho s bombami. Jen jsem se šel podívat na maraton, říká |
Důležité jsou slova „v průměru“, ve skutečnosti totiž útoky spáchané muslimy dostaly v médiích mnohem větší prostor než ty, které spáchal nemuslim nebo neznámý pachatel.
Autoři podotýkají, že si uvědomují i jiné faktory, které ovlivňují četnost textů o daném útoku – dopadení či nedopadení pachatele, počet obětí, útok na vládní či politický cíl, ale i datum, kdy se útok stal. I po vyloučení všech těchto eventualit však došli ke stejnému výsledku: Jakmile pachatel vyznával islám, jeho čin byl v médiích nepoměrně častěji než útoky ostatních zločinců.
Muslimové spáchali ve zkoumané době 12,5 procenta ze všech útoků, v médiích však „zabrali“ celkem 50,4 procenta prostoru. Britský list The Guardian dodává, že to v průměru znamená, že zatímco islámský útok měl v médiích 105 titulků, útok s jiným pozadím jen patnáct. „Pokud je pachatel muslim, najdeme o 357 procent víc zpráv o útoku,“ říkají autoři.
Americký major zabil třináct lidí, dostal trest smrti. První po 50 letech |
Ve zkoumaných deseti letech podle autorů dominovaly americkému zpravodajství dva teroristické útoky – masakr při bostonském maratonu, kde před pěti lety zemřeli nejméně tři lidé, a krvavý útok ve vojenském komplexu Fort Hood v roce 2009, při kterém armádní psycholog a major Málik Nidal Hasan zabil třináct lidí.
Tyto dva útoky – oba spáchané muslimy – zabírají z celkového počtu hodnocených článků více než čtvrtinu. I bez nich byl však výsledek stále stejný.
Celostátní deníky pracují ještě nevyváženěji než lokální média
V potaz vzali autoři i to, jestli je dané médium celostátního nebo lokálního dosahu. Mimo jiné tak zjistili, že média jako The New York Times nebo The Washington Post si útoky spáchané muslimy vybírají mnohem častěji než malé deníky.
„I když nejspíš nejde o záměr, zdá se nepravděpodobné, že by rozdíly v mediálním pokrytí (událostí) na základě rasy a náboženství byly náhodné. To, jak média informují, může vysvětlit, proč veřejnost vnímá terorismus a identitu tak, jak je vnímá. Důkazy naznačují, že pro Američany je tu implicitní spojení mezi terorismem, lidmi s blízkovýchodním původem a islámem,“ dodávají.
ANALÝZA: Američané už nevěří zprávám. Média zničila posedlost Trumpem |
Všimli si také útoků, které ve srovnání s ostatními nedostaly téměř žádný prostor, přestože by to vzhledem k počtu obětí autoři očekávali. Je to třeba útok na chrám sikhů ve Wisconsinu s šesti oběťmi, útok na synagogu v Kansasu se třemi mrtvými nebo útok na afroamerický kostel v Charlestonu s devíti oběťmi.
„Tyto incidenty mají dvě věci společné – pachatelem byl bílý muž a jeho cílem byly náboženské skupiny a menšiny. Tyto příklady ještě zvýrazňují nerovnost v informování o terorismu,“ podotýkají autoři a upozorňují, že se pak není možné divit obavám Američanů.
Podle výzkumníků je posilují i stereotypy v hollywoodských filmech, kde velmi často herci s arabským původem hrají teroristy nebo obecně záporné postavy, zatímco běloši jsou typičtí hrdinové. Strach z islámských radikálů podle nich může ještě posílit předsudky vůči muslimům a diskriminaci a zastínit jiné, oprávněné hrozby.
