V zákoně o střetu zájmů nebylo tehdy výslovně uvedeno, že by majetkové přiznání měl podávat i hradní kancléř Mynář. Nicméně veřejnost zajímaly a zajímají jeho majetkové poměry. Spolek Právo ve veřejném zájmu tedy po odmítnutí žádosti podané na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zažaloval Hrad. Chtěl vidět majektkové přiznání hradního kancléře v době, kdy vstupoval do funkce, konkrétně v roce 2013.
Nicméně Městský soud v Praze jejich žalobě nevyhověl. Své rozhodnutí soudkyně Viera Horčicová zdůvodnila tím, že v požadované době neměla Kancelář prezidenta republiky povinnost přiznání evidovat a vést registr majetkových oznámení. Neměla tedy povinnost majetkové přiznání zpřístupnit.
Soudy rozhodují v dané věci rozdílně. Zatímco v březnu loňského roku rozhodl Městský soud v Praze, že Mynář nemá exkluzivní postavení, a proto by měl Hrad jeho majetkové přiznání zveřejnit, dnes rozhodl Městský soud jinak. V zákoně není přesně uvedeno, že by hradní kancléř měl majetkové přiznání zveřejnit, proto zamítnutí žádosti bylo v souladu se zákonem. Proti rozhodnutí mohou účastníci podat kasační stížnost.
Právnička zastupující spolek Právo ve veřejném pořádku Petra Bielinová to ale vidí jako úspěch. Má pocit, že soudní spory přiměly Mynáře přestat se vnímat jako soukromá osoba a od roku 2017 skutečně zveřejňuje soupis svého majetku (více zde). Nevěří příliš tomu, že by se ještě někdy dostala k požadovanému majetkovému přiznání z roku 2013, protože Mynář ho předal řediteli odboru legislativy a práva Václavu Pelikánovi. Není tak šance zjistit, jaký majetek získal kancléř v době výkonu své funkce. Mynář se dnešního jednání nezúčastnil.
