Rozruch v komunitě žižkovského sociálního centra Klinika vyvolal otevřený dopis, který na Facebooku zveřejnily feministické kolektivy SdruŽeny a Prázdné trůny. V dopise autorky tvrdí, že transgender aktivistka Marie F. znásilnila jednu z členek organizace. Předtím se prý na svém, dnes již smazaném blogu měla také přiznat, že již dříve sexuálně napadla jinou ženu.
„Nechceme nijak shazovat práci, kterou vykonala ve prospěch utlačovaných lidí u nás, ale považujeme za nutné veřejně upozornit na hrubý nesoulad mezi proklamovanými postoji a skutečným chováním v reálném životě,“ vysvětlují SdruŽeny záměr otevřeného dopisu.
K jeho zveřejnění aktivistky přistoupily podle svých slov proto, že se Marie F. snažila incidenty ututlat a vyhýbala se konfrontaci. „Zároveň si myslíme, že jde o aktivní členku komunity, která se často prezentuje na veřejnosti a která by měla také nést důsledky svého chování,“ dodala pro iDNES.cz jedna z členek SdruŽen.
„Oběti si nepřejí řešit věc přes policii“
Přestože spolek nařčení ze znásilnění zveřejnil na sociální síti i se jménem údajné pachatelky, trestní oznámení v té době nikdo nepodal. Kvůli takovému postupu se pak strhl v diskuzi pod dopisem ostrý spor.
„Trestní oznámení na základě přání obětí nepodáme a pokud víme, nehodlají ho podat ani ony. Myslíme si, že by bylo pro znásilněné traumatizující, pokud bychom nerespektovaly jejich žádost,“ vysvětlila postup zástupkyně SdruŽen.
Oznamovací povinnostNeoznámení trestného činu může být podle § 368 trestního zákoníku samo trestným činem. Povinnost se však vztahuje jen na vyjmenované činy, přičemž znásilnění ve výčtu není. O změnu tohoto stavu usilovalo loni ministerstvo práce a sociálních věcí, které chtělo výčet trestných činů podléhajících oznamovací povinnosti rozšířit, mimo jiné o sexuální násilí (viz Za neoznámení sexuálního násilí až tři roky vězení, navrhuje ministerstvo). |
Řada diskutujících však namítala, že tak závažné jednání má řešit policie. Do debaty se vložily také další feministické spolky, podle nichž otevřený dopis zavdává k veřejnému lynčování.
„Ať už je její čin jakkoliv odsouzeníhodný, nelze jej vyřešit veřejným lynčem, existují jiné a mnohem účinnější způsoby, jak tuto situaci řešit – například spolupracovat s odborníky, psychology ze scény nebo blízkými lidmi kolem Marie. Rozhodně ale neveřejně, protože opak může být velmi nebezpečný pro vámi konkrétně jmenovanou osobu, která je pak vystavena veřejné šikaně,“ varoval kolektiv Radikální feministické křesťanky. K jejich stanovisku se přihlásila i další skupina – České sestry věčné radosti.
To ovšem popudilo další přispěvatele, podle nichž se aktivisté zachovali pokrytecky – zatímco v jiných případech spojených s kampaní #MeToo horují pro veřejnou ostrakizaci údajných násilníků, když se podobný případ objeví v jejich řadách, brání nařčenou a snaží se zamést věc pod koberec.
S ohledem na přání obětí se situace prý snažilo řešit i centrum Klinika „Respektovali jsme přání přeživší nepodávat trestní oznámení a podstoupili kroky, aby se zde situace už neopakovala. Chceme usilovat o vymýcení sexuálního násilí, jak uvnitř našich kruhů, tak mimo ně,“ informovala Klinika.
Spolek Trans*parent, jehož byla Marie F. členkou, chování dotyčné odsoudil a ze svých řad ji vyloučil. „Základním úkolem Trans*parentu je poskytovat lidem bezpečný prostor, kde se mohou setkávat, sdílet svoje zkušenosti a najít podporu. Nikdo, kdo se účastní našich akcí nebo s námi komunikuje, by neměl mít důvod obávat se o svoje bezpečí. O to více nás zahanbuje, že jsme tomuto nepsanému pravidlu nevěnovali ještě větší pozornost,“ uvedl spolek.
Podle členky SdruŽeny zjitřené emoce ohledně upozornění na sexuální násilí ilustrují, že pachatelé sexuálního násilí jsou často obhajováni. „Kritika ze strany jiných spolků a kolektivů nás mrzí, ale za dopisem a způsobem zveřejnění si stojíme. Myslíme si, že kritika do určité míry odráží přesně ten problém, proč jsme o tom začaly mluvit veřejně: obhajování pachatelů a obviňování oběti,“ sdělila redakci iDNES.cz jedna členka.
Místostarosta z ODS podal trestní oznámení
Opačného názoru však byl místostarosta Prahy 3 Alexander Bellu (ODS), který si debaty uvnitř aktivistické komunity všiml a podal trestní oznámení na údajnou pachatelku.
„Oběť má vždy strach bojovat s pachatelem a platí to dvojnásob, když je na ni činěn nátlak, který můžeme vidět v diskusích levicových aktivistů na sociálních sítích. O to více je potřeba obětem znásilnění podat pomocnou ruku,“ odůvodnil svůj krok Bellu. Policie z Prahy 3 na dotaz iDNES.cz odmítla komentovat, jestli se trestním oznámení na znásilnění zabývá.
„Znásilnění je jeden z nejhorších a nejodpornějších zločinů, kterého se jeden člověk na druhém může dopustit, a je proto potřeba jej nekompromisně trestat,“ napsal Bellu a současně nařkl aktivistická hnutí, že se „snaží celou kauzu zamést pod koberec“.
