Matrika ve Vrchlabí po rodičích malého Thymiana požadovala, aby znaleckým posudkem doložili, jakou by jméno mělo mít pravopisnou podobu. Když posudek nedodali, řízení zastavila.
Rodičů se později zastal Nejvyšší správní soud, podle kterého by vyžádání posudku mělo být výjimečným krokem. Matriky mají při ověřování správné podoby jména vycházet například z listinných důkazů dodaných rodiči nebo z informací ze zahraničních veřejně přístupných databází.
Dítě tak od září 2012 do června 2015 mělo v rodném listě v kolonce pro křestní jméno zapsáno „nezjištěno“. Když se do rodného listu jméno Thymian dostalo, rodiče podali další žalobu. Tou se domáhali přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Nárok každý vyčíslili na padesát tisíc korun.
Obvodní soud pro Prahu 7 dospěl k závěru, že nárok je částečně důvodný. Proto stanovil, aby ministerstvo vnitra vyplatilo každému patnáct tisíc korun.
Městský soud v Praze ale verdikt zrušil a nárok zcela zamítl. Zdůvodnil to tím, že zastavení řízení bylo pouze procesním krokem a nemůže být odškodněno. Ústavní soud vyjádřil opačný názor.
„Nelze rozlišovat, zda je rozhodnutí procesní nebo meritorní, záleží na tom, zda bylo nezákonné a zda rozhodnutím mohlo dojít k zásahu do práv,“ uvedl soudce Tomáš Lichovník. Městský soud musí rozhodnout znovu.
Pravidla pro zápis jmen v Česku upravuje zákon o matrikách. Říká, že „do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká.“ Zcela vymyšlená jména zapsat nelze.
