„Žabotlamy“ či „panťáky“, prozaicky výrobcem zvané elektrické jednotky 451, se za více než půlstoletí provozu staly legendou. V Praze a na příměstských tratích odjezdily miliony kilometrů a odvozily generace pasažerů, teď musí ustoupit moderním následovníkům. Poslední souprava jezdí na lince do Roztok u Prahy, ale i její čas se krátí.
„Termín ukončení provozu zatím není přesně stanoven. Bude ukončen podle aktuálního technického stavu vozidla. Například v případě nějaké větší závady,“ uvedl Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah (ČD).
Poslednímu žabotlamu zbývá několik týdnů služby v pravidelném provozu. Na lince S41 z Hostivaře do Roztok u Prahy dojezdí zřejmě v létě, sledován železničními fandy. Vysloužilé soupravy čeká sešrotování. Starý panťák nahradí moderní jednotky 471 nazývané CityElefant, které již řadu let dominují dopravě na tratích z Prahy do středních Čech.
Milovníci železnice však o legendární vlakovou soupravu nepřijdou. „V Šumperku je jako muzejní zachována jedna jednotka v krytém stání,“ uvedl Šťáhlavský.
Překonaná pára
Nepřehlédnutelné žabotlamy mají za sebou úctyhodnou historii. Na počátku padesátých let 20. století parní a elektrické lokomotivy nebyly pro vedení příměstských linek ideální, podle expertů neměly dostatečnou akceleraci, problém představovala též změna směru jízdy v cílových stanicích.
Experti z dopravního výzkumného ústavu proto začali řešit, jaké vlaky na zmíněné tratě nasadit. „Tyto problémy měly vyřešit právě nové elektrické jednotky vybavené převodem pro rychlý rozjezd, dobře dimenzovanými brzdami a stanovišti strojvedoucího na obou koncích jednotky,“ vysvětlil David Švestka, tvůrce Atlasu lokomotiv.
Nápad na vývoj podobných elektrických souprav a jejich nasazení na příměstskou dopravu okolo Prahy však byl ještě starší, objevil se již v roce 1924. Technici tehdy počítali s elektrickými vlaky se dvěma až čtyřmi vloženými vagony, které by zajišťovaly dopravu z Prahy do Benešova, Zdic a Kolína. Zůstalo ale jen u nápadu.
Elektrická jednotka 451
|
V polovině 50. let začaly vznikat první dva zkušební prototypy budoucí řady 451. Na veřejnosti se poprvé ukázaly během pražské spartakiády v roce 1960. První výrobní sérii, čítající sedm jednotek, montéři pro pravidelný provoz dokončili v roce 1964.
Tehdejší technici a strojvůdci vzpomínali, že první sériové panťáky zlobily trakční motory či hlavní vypínače. Šlo o problémy natolik vážné, že například v roce 1966 šestnáct pražských jednotek načas z provozu vyřadily poruchy. Chyby se však záhy podařilo odstranit.
Vlaky, které přezdívku žabotlam dostaly podle svého osobitého vzhledu, výrobce dodal do pražského depa Střed. Starali se o ně také údržbáři v Libni či na odstavném nádraží Jih v Michli.
Zprvu se jednotky 451 objevily na trati z Prahy do Kolína a Pardubic. Jízdní dobu díky své rychlosti na lince z nádraží Praha-střed (dnes Masarykovo) do Pardubic žabotlamy zkrátily o 25 minut.
„Pro nás to tehdy bylo zjevení. Místo starých vagonů s tvrdými dřevěnými lavicemi tažených párou se objevily nebývale pohodlné a elegantní soupravy,“ vzpomínala na cesty panťákem z Českého Brodu do Prahy v polovině 60. let Taťána Chadrabová. Elektrické jednotky z Prahy později vyrazily též směrem na Nymburk, Beroun, Lysou nad Labem či Kralupy nad Vltavou.
„Držák“ na železnici
Z výrobních linek sjelo 51 jednotek. Odborníci ve druhé polovině 60. let předpokládali, že žabotlamy v provozu skončí v letech 1979 až 1983 – podle data výroby. Jenže nasazení v té době plánovaných následovníků se opožďovalo, a tak se provoz osvědčených jednotek nadále prodlužoval. „Pokrokové řešení, spolehlivost a dobrý stav umožnily ponechání v provozním stavu až dodneška,“ uvedl David Švestka.
Jednotky 451 prošly v posledních letech zhruba šesti desítkami dílčích úprav. Pasažerů se modernizační zásahy příliš nedotkly, týkaly se například elektrické výzbroje, montáže požární signalizace, elektronických rychloměrů anebo zavírání nástupních dveří. Strojvůdci dostali i nové radiostanice.
Za dlouhé roky provozu se staly oblíbené panťáky aktéry několika vážných nehod. K nejtragičtější, při níž zahynulo 12 lidí, došlo na konci září 1965 v Hloubětíně na pražské periferii.
Na žabotlam na lince do Kolína vinou chyb železničářů najel nákladní vlak. V červenci 2007 v Čerčanech na Benešovsku do soupravy 451 naboural rychlík. Při kolizi zahynul strojvedoucí panťáku.
19. května 2018 |
