Podle řady komentátorů umělá inteligence přinese revoluční změnu v oblasti velení a řízení boje na taktické, operační i strategické úrovni. Omezené kognitivní schopnosti neumožňují lidem přijímat obrovské množství informací z různých zdrojů a na jejich základě se rychle a správně rozhodnout.
Například prvky umělé inteligence dokážou nabídnout v pochopitelné a názorné podobě lidem nejlepší možnosti dalších kroků – lidé se následně musí rozhodnout, kterou zvolí. Stát s nejlepší úrovní umělé inteligence tak bude mít pravděpodobně nejlepší dovednosti v řízení boje na všech úrovních (tedy taktické, operační i strategické), a to nejen v oblasti vojenství, ale i v oblasti politiky, ekonomie, zpravodajských služeb, průmyslu atd.
Ministr obrany USA James Mattis v lednovém proslovu na Univerzitě Johnse Hopkinse varoval publikum před ztrátou konkurenční výhody „ve všech oblastech válčení, ve vzduchu, na zemi, na moři, ve vesmíru i v kyberprostoru.“ Dříve nedostižitelná technologická výhoda Spojených států se podle internetových stránek Global Defence navíc zmenšuje a intenzita americko-čínského soupeření vzrůstá.
Jak uvádí britská analytická společnost Jane’s, je to především vývoj umělé inteligence, o co Peking i Washington vytrvale usilují. „Podoba války spočívá ve střetnutí náhody, nejistoty, strachu a vůle,“ uvedl v květnu 2017 Robert Work, tehdejší zástupce ministra obrany USA. „Musíte se sami sebe zeptat, jak vypadá strach ve světě, kde řada interakcí probíhá jen mezi bezpilotními systémy.“
Závody ve zbrojení v oblasti umělé inteligence budou podle Jane’s pravděpodobně nejintenzivnější mezi Čínou a USA, přestože se ho zúčastní i další státy jako např. Rusko. Toto soupeření téměř jistě ovlivní geopolitickou a vojenskou situaci v oblasti Indo-Pacifiku v průběhu následujícího desetiletí.
Umělou inteligenci lze v ozbrojených silách využít několika způsoby, ke kterým se řadí kyberútoky, roje bezpilotních letounů a zpracování dat.
Schéma vedení války v prostředí sítí
Kyberútoky - umělá inteligence stupňuje a zesiluje hrozby v kyberprostoru. Únorová zpráva několika západních institucí včetně univerzit Cambridge a Oxford pokládá „využití umělé inteligence k automatizaci kyberútoků za zmenšování nutnosti volit mezi efektivitou a rozsahem. Hrozba, kterou pracné kyberútoky představují, se tak může zvětšit.“
Většina útočníků se dnes spoléhá na jednoduché techniky typu denial-of-service nebo dostupný malware. Rozšiřování umělé inteligence mezi více státních i nestátních aktérů téměř jistě povede ke snižování ceny a rizik spojených se sofistikovanými spear-phishingovými a data-poisoningovými útoky, jejichž cílem jsou nepřátelské výpočetní systémy.
Roje bezpilotních systémů – kombinace vývoje umělé inteligence a rozšiřování bezpilotních technologií otevírá možnosti pro vznik rozsáhlých autonomních rojů. Tyto jednotky budou tvořit desítky, možná i stovky dronů, jež své uplatnění najdou na různých typech bojišť. Každý jednotlivý systém uvnitř roje bude mít svou specifickou funkci, ať už je to průzkum, úder, umlčení protivzdušné obrany nepřítele, nebo vedení elektronického boje.
Navzájem spolu ale budou komunikovat a pracovat na splnění mise. Potřebná rozhodnutí vykoná umělá inteligence, přičemž lidé budou určovat pouze cíle a obecné parametry mise. Úvodní softwarovou výbavu si roje dokážou pozměnit či rozšířit prostřednictvím schopnosti přizpůsobit se obranným protiopatřením nepřítele a změnám operačního prostředí.
Zpracování dat – umělá inteligence poslouží k účinnějšímu zpracovávání dat, jež mají k dispozici analytici a státní představitelé. Strojové učení a další podoblasti umělé inteligence mohou zjednodušit filtrování, identifikaci, sledování a třídění velkého množství informací, které mají příslušné osoby k dispozici.
Využití umělé inteligence tímto způsobem dává analytikům a státním představitelům více prostoru k uskutečňování psychologicky náročných aktivit, jako je vyhodnocování a rozhodování. Piloti, velitelé tanků a další velící důstojníci mohou podobným způsobem filtrovat nadbytek dat, k nímž mají přístup, a více se zaměřovat na řízení a velení.
Video: Blíží se „vzpoura“ strojů?
Internetové stránky Global Defence považují americké snahy o zničení teroristických organizací a jejich výcvikových táborů za zbytečně vynaložené prostředky, které mohly být vynaloženy k pokrokům ve vývoji umělé inteligence. Toho se pokusí využít především Čína. Peking neustále zvyšuje své výdaje na vývoj nových vojenských technologií pro podmínky 21. století a přinejmenším nepřímo zpochybňuje americkou hegemonii v Tichém oceánu.
Přestože ozbrojené síly USA mají v globálním srovnání stále největší rozpočet, menší počet inovací pravděpodobně zapříčiňuje nedostatek financí. Tuto pozoruhodnou skutečnost totiž vysoká čísla skrývají. Od roku 2010 se americké výdaje na obranu snížily z 4,7 % na 3,3 % HDP v roce 2016. Global Defence navíc zdůrazňují, že na výzkum a vývoj připadá v porovnání s dobou před třiceti lety méně než polovina prostředků.
Podle studie New York University (2015) na téma spolupráce civilního a zbrojního průmyslu „vznik mezinárodních trhů se spotřebními high-tech produkty odsunuje ministerstva obrany jako těžiště globálního aktéra výzkumu a vývoje na vedlejší kolej.“ Právě na těchto trzích (mimo obvyklé státní zakázky) se dnes objevují nejmodernější technologie, na nichž se americká armáda může stát závislou.
Spojené státy mají za sebou dlouhou historii spolupráce ministerstva obrany a civilního sektoru. K jejím výsledkům patří i takové technologické vynálezy, jako jsou GPS a internet. Mnoho technologických podniků ovšem dnes dává přednost spotřební elektronice, která přináší stabilnější zdroj příjmů. Výzvou nejen pro Washington proto zůstává obnovení vztahu mezi technologickými společnostmi a armádou, jenž ozbrojeným silám pomůže přizpůsobit se podmínkám 21. století.
Zdroje: WB, Jane’s, Global Defence, Oxford & Cambridge, NY University
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
