Omezení zahalování obličeje na veřejnosti, které se týká především ženských muslimských oděvů, platí v různém rozsahu například ve Francii, Belgii, Bulharsku či Nizozemsku. Podle serveru The Local se očekává, že norský parlament aktuální návrh schválí. Podobný návrh projednává i Dánsko.
Podpora napříč stranami
Návrh zákona předložili v pátek ministři ze tří stran, které tvoří norskou koaliční vládu - ministryně financí Siv Jensenová ze Strany pokroku, ministr pro vzdělání a integraci Jan Tore Sanner z Konzervativní strany Höyre a ministryně pro vědu a vyšší vzdělání Iselin Nyböová z Liberální strany Venstre.
„Norsko je otevřená společnost, jsme zvyklí dívat se jeden druhému do obličeje. To je zvlášť důležité při výuce, ve školkách a ve školách... Zákon zajistí dobrou komunikaci,“ řekl Sanner televizi NRK. Podotkl přitom, že burku či nikáb nosí v Norsku jen málo žen, ale najdou se takové případy.
Zákaz by se měl týkat i dalších forem vzdělávání, včetně například zájmových kroužků po vyučování.
Burka vs. nikábBurka je jednolitý závoj, který zakrývá celé tělo včetně obličeje a ponechává jen mřížku pro oči. Je spojována s nejkonzervativnějším výkladem koránu, často ji nosí muslimky v Afghánistánu či Pákistánu. Nikáb je jedno nebo vícevrstevný závoj, který halí obličej kromě očí, pro něž je ponechán úzký průhled. Odívají se do něj především ženy v zemích kolem Perského zálivu (Saúdské Arábii, Jemenu, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru, Ománu a Spojených arabských emirátech) a v Pákistánu. |
Podle ministryně Jensenové bude odpovědnost za dodržování zákazu na příslušných vzdělávacích zařízeních. „Instituce by se měly pokusit tuto otázku řešit nejprve prostřednictvím dialogu... Pokud zaměstnanci opakovaně poruší pravidla, mohou přijít o práci,“ řekla Jensenová.
Předpokládá se, že návrh vládních stran získá podporu většiny v parlamentu. Také opoziční uskupení - Dělnická strana, Strana středu a Socialistická levicová strana - jakož i Křesťanská lidová strana se již dříve vyjádřily pro zákaz zahalování obličeje.
