Filip Smoljak je držitelem jedné čtvrtiny práv po svém otci a celkově jedné osminy práv ke scénářům divadelních her dua Ladislav Smoljak - Zdeněk Svěrák, jejichž polovina patří Zdeňku Svěrákovi. U soudu se však domáhal autorských poplatků za režijní koncepci, kterou cimrmanovským hrám vdechl jeho otec.
„Autorský zákon se dívá na režiséra jako na výkonného umělce. V tom případě by však herci museli pouze číst scénář. Režisér dává dílu konkrétní podobu, je to tvůrčí činnost. Pokud by byl režisérem někdo jiný, vznikla by úplně jiná inscenace,“ argumentoval u soudu Filip Smoljak, který usiluje především o obecné uznání divadelní režie jako autorského díla.
Potomek slavného režiséra se soudí s každým jednotlivým kulturním zařízením zvlášť. Jen v březnu má hradecký krajský soud na programu pět identických sporů. Podobné by měly v příštích měsících pokračovat napříč republikou, zatím jde o zhruba deset případů. Dalších asi deset kulturních zařízení po výzvě autorský poplatek zaplatilo. Ve všech případech jde o tisícikorunové částky.
Například po městu Janské Lázně chce dědic tři tisíce korun za uvedení inscenací Afrika a České nebe, po Společenském domu Jilm v Jilemnici 1 500 korun a po Kultuře Rychnov nad Kněžnou tisícikorunu.
„Nikdy dřív jsem se s požadavky na podobný poplatek nesetkal. Autorský zákon je však v tomto poněkud vágní. Můj argument je, že poplatek neexistuje. Důkazní břemeno je na druhé straně,“ řekl před jednáním soudu ředitel jilemnického Jilmu Jiří Paulů.
„Je to taková trapná záležitost. Dřív to bylo tak, že se autorské poplatky platily agentuře, která je (Divadlo Járy Cimrmana) zastupovala. To jsme učinili. Přijde nám nespravedlivé, když jsme to jednou zaplatili, proč bychom to měli platit podruhé. Je nám to líto, protože ve výsledku to poškozuje Cimrmany,“ řekl jednatel společnosti Kultura Rychnov nad Kněžnou Karel Štrégl.
Smoljakův advokát u soudu argumentoval především posudky z oboru divadelní vědy, podle nichž je režijní práce autorským dílem. Upozornil také na to, že například mistři zvuku mají vlastní zastoupení autorských práv.
„Práva režiséra k inscenaci nebyla vypořádána z důvodu, že se popírá, že by režisér byl autorem divadelní inscenace,“ řekl advokát Michal Šalomoun.
„Například scéna, kdy se zasekne opona, přijde kulisák se štaflemi a opravuje ji. Lidé se smějí, protože je to fór. To je příklad, že režie je autorským dílem,“ nastínil Filip Smoljak.
Podobný spor už řešil Vrchní soud v Praze
Soud však žalobu zamítl. Podle samosoudce Jana Fifky se před soudem nelze ohlížet na názory divadelní vědy, ale na obsah zákonů.
„Názory (divadelní vědy), zda je divadelní režie autorským dílem nebo činností výkonného umělce, nejsou zcela jednotné. Na rozdíl od divadelní vědy má však právo jednoznačnější pohled. V autorském zákoně je režisér ve výčtu výkonných umělců,“ zdůvodnil Fifka rozhodnutí v prvním soudním řízení z celé série.
Upozornil přitom na verdikt Vrchního soudu v Praze z roku 2001, který řešil podobný spor. I podle něj jde v případě režie o činnost výkonného umělce.
„Je jasné, že tu může být spousta nuancí, ale já se nedomnívám, že by režijní činnost pana Smoljaka byla nějak intenzivně odlišná od jiných režisérů. Nevzniklo autorské dílo, které by se dalo nazvat režijní koncepcí her Járy Cimrmana,“ uzavřel soudce. Smoljakovi uložil zaplatit městu Janské Lázně přes tři tisíce korun za náklady řízení. V dalším jednání se ředitel Společenského domu Jilm z Jilemnice náhrady vzdal.
Jelikož jde o takzvaný bagatelní spor, proti rozsudku se nelze odvolat. Smoljakův advokát se chce proto obrátit na Ústavní soud. Argumentovat bude například nepřipuštěnými důkazy nebo rozporem mezi českými zákony a Bernskou úmluvou. Soudce měl podle něj kvůli tomu automaticky požádat o stanovisko Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Nejde o první soudní spory
Soudní spory s kulturními zařízeními nejsou prvními bitvami o autorská práva, do nichž se Filip Smoljak pustil. Loni v září vysoudil 100 tisíc korun od vydavatelství Supraphon za to, že při vydání kolekce všech her Divadla Járy Cimrmana k 50. výročí fiktivní postavy obešel jeho práva. Vydavatelství totiž od něj nemělo souhlas.
Loni v květnu také poslal předžalobní výzvu Divadelní agentuře ECHO, jejímž majitelem je cimrmanovský herec a manažer divadla Václav Kotek. Filip Smoljak po něm požadoval 200 tisíc korun za to, že ho obešel při prodeji práv k rozhlasovému vysílání inscenace Cimrman v říši hudby v rámci rozhlasového projektu Půlstoletí s Cimrmanem. Rozhlas chtěl tehdy Smoljaka vyplatit, ale ten to odmítl. "Nyní to spěje k soudnímu řízení," potvrdil iDNES.cz Kotek.
V obou případech chtěl peníze věnovat nadacím nebo ochotnickým divadlům na pokrytí autorských práv za Cimrmanovy hry.
Smoljak usiluje o změnu autorského zákona
Právě ochotníky se Filip Smoljak snaží v šíření cimrmanovského odkazu podporovat. Vyzval ostatní držitele autorských práv, aby se vzdali poplatků od ochotnických souborů (podrobnosti v článku Vzdejte se tantiém a vraťte Cimrmana lidem). Žádal také, aby ochotníci mohli inscenace hrát více než třikrát, což je omezení, na němž se ještě za života jeho otce shodli Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.
„Nechceme, aby tu bylo spoustu divadel Járy Cimrmana. Myslím si, že pravidlo třikrát a dost je správné,“ vysvětlil loni serveru Lidovky.cz Svěrák.
Filip Smoljak založil i petici za změnu autorského zákona. Chce jednodušší a přehlednější výběr autorských poplatků i uznání autorství pro další profese, například režijní koncepci inscenací.
Výzvu Vraťme Cimrmana národu však od listopadu 2015 podepsalo jen 325 lidí. Původně byla adresovaná ministru kultury Danielu Hermanovi. Smoljak ji nakonec v úterý předal předsedkyni petičního výboru Poslanecké sněmovny Heleně Válkové (ANO).
„Cílem je, aby byl zákon spravedlivý pro všechny aktéry sdělování autorského díla veřejnosti. Dosud je praxe bohužel taková, že rozhodující slovo na tomto poli mají obchodníci s uměním a jejich právníci,” uvedl Smoljak, který požaduje například možnost jednoduše se vzdát majetkových práv nebo zrušení poplatků za prodej nosičů a kopírovacích strojů.
