„V naší zemi dnes existují vnitřní hranice - neviditelné, ale zřejmé. Ať mezi zdánlivým klidem a tichou segregací, nebo mezi násilím a strachem z útoku,“ začal v pátek svůj projev premiér Édouard Philippe.
Poté, co skončil dva roky trvající výjimečný stav zavedený po tragických útocích v hudebním klubu Bataclan a na dalších místech Paříže, začal platit nový protiteroristický zákon. Ten přijal množství prvků výjimečného stavu, za což Francii kritizovali nejen ochránci lidských práv, ale i OSN.
Francouzští bachaři se bouří. Vadí jim podstav i agresivní vězni |
Nyní vláda prezidenta Emmanuela Macrona přistoupila k řešení původních příčin neustále se opakujících teroristických útoků - radikalizace především mladších francouzských muslimů.
Národní plán prevence nazvaný Prévenir pour protéger (Předcházet a tím chránit), který premiér se svými ministry a ministryněmi za zády představil v Lille, zahrnuje šedesát opatření, která mají naplnit pět hlavních cílů: „ochránit mysl lidí tváří v tvář radikalizaci“, „dokončit síť na detekci a prevenci“, „porozumět a předvídat evoluci radikalizace“, „profesionalizovat místní aktéry a vyhodnotit přijatá opatření“ a konečně „adaptovat odpojení“, jak vláda deradikalizaci nazývá.
Podle serveru France24 plán počítá například s izolací zavřených radikálů na samotkách. V současné době sedí ve věznicích po celé zemi přes 500 lidí odsouzených za činy související s terorismem. Dalších více než 1 100 vězňů už se podle úřadů stihlo radikalizovat. Pro ně by proto mělo vzniknout nových 1 500 míst v oddělených křídlech věznic, aby nepřišli do styku s ostatními - zatím neradikalizovanými - vězni.
V oddělených částech věznic se rozbují džihád, míní kritici
Deník Le Figaro pak uvádí, že by se také měla otevřít tři centra v Marseille, Lyonu a Lille, která budou exradikálům pomáhat integrovat se znovu do francouzské společnosti. A to i bojovníkům Islámského státu, kteří se do Francie v poslední době vracejí ze Sýrie.
Podle BBC však kritici podobné centrum v minulosti ironicky nazývali „akademií džihádu“, protože se tam už ze samotné povahy centra koncentrovali stejně zaměření jedinci. Ze stejného důvodu se kritika ozývá i vůči odděleným sektorům věznic. „Samozřejmě, radikalizovaní vězni se budou potkávat, ale o to nejde,“ brání se mluvčí francouzského ministerstva spravedlnosti Youssef Badr.
Skutečná práce se podle něj bude odehrávat během hovorů s vězni, kdy se jim odborníci budou snažit rozporovat jejich názory a pohled na život. „Každý zadržený dostane individuální péči a sezení mezi čtyřma očima se sociálním pracovníkem a s kaplanem,“ dodal. Podle BBC Francie v současné době monitoruje přes 12 tisíc lidí, u kterých pozoruje „známky radikalizace teroristické povahy“.
Ve Francii přibývá útoků na strážce zákona, policisté se necítí v bezpečí |
Vláda chce také zajistit psychologickou péči pro děti navrátilců z řad Islámského státu. Zatím jich je 68 a většině dětí je méně než třináct let.
Na děti nová vládní strategie upírá velkou pozornost. Učitelé dostanou školení, aby uměli poznat, že se některý z jejich žáků zajímá o radikální islám, děti se zase budou mnohem intenzivněji učit, jak rozpoznat fakta od dezinformací. Pracovníky, kteří jsou v kontaktu s veřejností a začnou vykazovat známky radikalizace, by také mělo být mnohem snazší přesunout na jinou pozici, ne tak exponovanou pozici. Přísnější pravidla pak budou platit pro soukromé školy islámu.
Vždy máte na výběr, nabádá kampaň potenciální džihádisty
Program však v zemi není právě převratnou novinkou. Za poslední čtyři roky je už třetí a současná Philippova vláda jím tak navazuje na předešlé strategie. O nutnosti zastavit radikální myšlenky mezi mládeží se mluvilo už v roce 2014 a po útocích na redakci Charlie Hebdo v lednu 2015 tehdejší premiér Manuel Valls oznámil celou sadu opatření proti terorismu.
„Francie je ve válce s terorismem, džihádismem a radikalismem. Není ve válce proti islámu a muslimům,“ řekl tehdy zákonodárcům. I on zmiňoval pečlivější sledování lidí podezřelých z radikalismu, větší kontroly trestaných teroristů a vznik speciálních oddělení určených k izolaci „radikalizovaných živlů“.
Ztracená předměstí budeme muset znovu dobýt, míní francouzský právník |
Kromě opatření ve věznicích se i Vallsova vláda zaměřila na prevenci a především pro mladé Francouze koncem roku 2016 spustila kampaň Toujours le choix (Vždy existuje volba), twitterový účet Stop džihádismu a také telefonní linku, na kterou mohou lidé zavolat, když mají pocit, že se někdo v jejich okolí nebezpečně radikalizuje.
A v rámci kampaně si každý může vyzkoušet, jak se z něj pár rozhodnutími může stát džihádista a kam to vede. Na interaktivních stránkách si vybere buď cestu mladého Mehdiho, nebo dívky Emmy. Oba ve svém běžném životě středoškoláka potkají mladíky, kteří se je s myšlenkami radikálů snaží seznámit.
V klíčových okamžicích dají stránky hráči vždy na výběr - sejdete se s mladíky znovu, nebo dáte přednost přátelům? Přerušíte kontakt, nebo odejdete do Sýrie? „Radikalizovat se znamená zničit svou rodinu, svůj život i životy ostatních. Vždy máte na výběr,“ vzkazuje vláda na konci příběhu a nabízí i příběhy těch, kteří si radikalizací prošli, ale včas se „vyléčili“.
Nový plán se chce podle premiéra Philippa poučit z chyb těch předchozích. „Od prvního plánu v roce 2014 se úsilí státu zaměřilo - a oprávněně - na násilnou radikalizaci a riziko terorismu. Ale to nestačí. Nikdo nemá magickou formuli pro deradikalizaci a ani ji nemůžeme odinstalovat jako nějaký nebezpečný software. Ale ve Francii i jinde panuje dobrý přístup k prevenci i odpojení,“ míní premiér a podle experta na radikalizaci Wassima Nasra je to ve srovnání s minulými vládami značný posun.
„Premiér svou řeč zakončil slovy o porozumění příčinám radikalizace, což je totální obrat proti tomu, co se tvrdilo dříve. Bývalý premiér Manuel Valls říkal, že porozumět znamená ospravedlnit. Francie v tomto opravdu zásadně otočila,“ upozorňuje Nasr.
Transformace studenta v džihádistu v traileru ke kampani Toujours le choix:
