Cílem návrhu podle jeho předkladatelů je znemožnit změnu poměru politických sil v komorách parlamentu proti vůli voličů. Autoři změny také věří, že povede k posílení důvěry v politický systém a fungování parlamentní demokracie.
Známí přeběhlíciSlovem „přeběhlík“ se v české politice označují poslanci, kteří hlasovali v rozporu se svojí stranou, vstoupili do jiné nebo si novou stranu založili.
|
Jeden z tvůrců návrhu Stanislav Grospič nesouhlasí s tezí, že si občané volí do Sněmovny nebo Senátu osobnosti. „Volební zákon říká, že kandidují politické strany a politická hnutí, takže občan volí osobnosti, ale vybírá si je z určitých politických stran. Takže i ta osobnost, která má od občanů největší důvěru, tak je zvolená za určitý politický subjekt, který ji na kandidátku vzal,“ zdůvodnil pro iDNES.cz předseda mandátového a imunitního výboru Grospič.
Podle důvodové zprávy ústavního zákona současný právní stav ne zcela řeší a vymezuje dopady za chování poslance či senátora po jeho zvolení. Zákonodárce má tedy možnost opustit klub nebo přejít do jiné strany, aniž by to nějak ovlivnilo mandát získaný ve volbách. Podle komunistů je takové chování nejen „výpovědí plné moci“ ze strany zvoleného kandidáta vůči voličům, ale také porušením závazku vůči politické straně nebo hnutí, za něž byl zvolen.
„Chování některých poslanců v minulosti jasně ukázalo, že dochází k vážnému narušení nejen důvěry občanů v politický systém, ale i fungování ústavního systému jako takového. Ve své podstatě tak dochází k deformaci rozhodnutí suveréna, jímž je občan-volič, který spojil odevzdání svého hlasu s určitým vymezeným programem,“ vysvětlují komunisté, proč by „přeběhlíci“ měli ztratit mandát.
Benda: Je to blbost
S tímto vysvětlením ale příliš nesouhlasí místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní se samo vedení strany může zpronevěřit programu, který hlásalo před volbami. Jako příklad uvádí Kristýnu Zelienkovou, která v minulém volebním období kvůli sporům ohledně programu odešla z hnutí ANO do klubu TOP 09.
„Je to věc, která vyhovuje komunistickému smýšlení o poslancích, že všichni jsou povinni respektovat nějaký vrcholný orgán strany a šlapat ve Sněmovně jako hodinky podle vedení strany, ale tím se popírá i základní slib, který na začátku volebního období skládáme a který hovoří o vykonávání mandátu podle vlastního svědomí,“ dodala.
Podobný názor zastává i poslanec Marek Benda (ODS). „Je to úplná blbost. Je to pro mě naprosto v rozporu s duchem české ústavy i s celým systémem preferenčních hlasů. V tu chvíli předseda poslaneckého klubu, respektive šéfové stran mají absolutní kontrolu nad svými poslanci, a to pokládám za naprosto chybnou cestu,“ řekl iDNES.cz Benda. První část navrhovaného ústavního zákona pro něj diskutovatelná vůbec není.
Gazdík: Můžeme pozvednout politickou kulturu
Debatu podle něj otevírá ale druhá část návrhu, podle níž by mandát zákonodárci zanikl v den, kdy byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně.
„Věznění“ poslanciJediným pravomocně „uvězněným“ poslancem byl Roman Pekárek (ODS). Ten ač nepravomocně odsouzený zaujal v listopadu 2012 místo ve Sněmovně, když se mandátu vzdali Ivan Fuksa, Petr Tluchoř a Marek Šnajdr. Do vězení si nastoupil odpykat svůj pětiletý trest za přijetí úplatku a zneužití pravomoci v únoru 2013. Až do pádu Nečasovy vlády v srpnu 2013 bral plat poslance i s náhradami. Mandátu poslance se také nevzdal bývalý středočeský hejtman David Rath, když skončil ve vazbě. Jeho případ soudy stále řeší. |
Právě Benda totiž před lety navrhl takzvaný „lex Pekárek“, podle něhož věznění členové horní či dolní komory parlamentu ztrácí nárok na plat a náhrady a další benefity, jako je třeba kancelář. Zákon vznikl kvůli uvěznění tehdejšího poslance z řad ODS Romana Pekárka, který se odmítl vzdát mandátu, a proto dál dostával výplatu i další benefity. Jeho spolustraníci proto tehdy připravili normu, podle níž by členové parlamentu ztratili výhody, i kdyby byli v ochranném léčení nebo v zabezpečovací detenci.
Podle Bendy by bylo možné diskutovat o tom, jestli by pravomocně odsouzený poslanec za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody neměl přijít o mandát. Sám zmínil i další možnosti, kdy by o tom rozhodoval soud nebo by Sněmovna hlasovala o každém případu zvlášť, jako se děje v zahraničí.
Předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík zase připomněl, že tento model funguje už v komunální politice. „Starosta po pravomocném odsouzení ztrácí mandát. Je to něco, o čem můžeme říct, že budeme diskutovat. Řekl bych, že to může pozvednout politickou kulturu,“ sdělil iDNES.cz Gazdík.
Grospič: Ve vězení poslanec nemůže vykonávat mandát
Grospič vysvětlil, že zánik mandátu poslance či senátora v den, kdy je pravomocně odsouzen, navrhli na základě „praxe v několika volebních obdobích v Poslanecké sněmovně“. Tam se o tom podle něj už diskutuje.
„Mělo by to mít opodstatnění, aby v případě, kdy je někdo pravomocně odsouzený k trestu odnětí svobody, tak v podstatě nemůže svůj mandát vykonávat. Chceme tedy, aby to bylo promítnuto do zákona a chceme, aby byla zajištěna takzvaně bezúhonnost členů zákonodárného sboru,“ uvedl Grospič s tím, že v takovém případě by nastoupil náhradník.
Podle návrhu by ale poslední slovo ve ztrátě mandátu měl mít Ústavní soud. K němu by se dotčený zákonodárce, předseda Sněmovny, Senátu, nebo skupina 20 poslanců či 10 senátorů, mohli odvolat.
Návrhem se nyní bude zabývat vláda. Poté by měl projít oběma komorami Parlamentu. Vzhledem k tomu, že jde o ústavní změnu, museli by pro ni hlasovat tři pětiny poslanců a senátorů, aby byla schválena. V předminulém volebním období zamítla Sněmovna návrh KSČM už v úvodním čtení. V tom minulém se změna dostala až k ústavně-právnímu výboru, který ale její projednávání přerušil a už se k ní nevrátil.
Souhlasíte, aby odsouzený poslanec či senátor přišel o mandát?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 7. února 2018. Anketa je uzavřena.
