Antonín Bruštík vlastní dvě firmy s dvaceti zaměstnanci a ve volném čase se věnuje politice: je neuvolněným místostarostou v malé slovácké obci Strání. Podle zákona o střetu zájmů ale teď musí on i jeho manželka zveřejnit své majetkové přiznání.
„Proč by se mi měli všichni dívat do kuchyně? Nevidím pro to důvod,“ nesouhlasí s tím Bruštík.
„Kdyby chtěli vědět, co jsem nabyl od vstupu do politiky, tak to má logiku. Ale já mám zveřejňovat údaje, které už znají ti, kdo je mají znát. Nevím, proč bych je měl teď zvlášť vypisovat,“ doplnil politik, který v komunálních volbách letos na podzim už kandidovat nehodlá.
Podle něho má potřebné údaje finanční úřad, další se dají zjistit z obchodního rejstříku případně z katastru nemovitostí. Nově je ale mají jako volně přístupné zveřejňovat na internetu všichni politici – od poslanců až po neuvolněné radní v malých obcích. Výjimku mají jen zastupitelé.
Tyto změny vyplývají z novely zákona o střetu zájmů, pro niž se vžilo označení „lex Babiš“ a vešla v účinnost loni v září. Podle ní nesmějí politici vlastnit média, její součástí je však také přísné nařízení týkající se přiznávání majetku.
Klesne zájem o vstup do politiky, říkají starostové
Starostové se obávají, že to odradí lidi od vstupu do politiky. Zvláště na vesnicích, kde už je teď o angažované lidi nouze. Samosprávy tak mohou být paralyzovány.
„Bude problém dostat lidi na kandidátky. Nejde jen o zvyšující se byrokracii, ale i zvyšující se zodpovědnost zastupitelů,“ popsal starosta Březnice Josef Hutěčka, podle něhož z radních v jeho obci kvůli nové povinnosti rozhodně „nesálá nadšení“.
„Jeden z nich s tím má velký problém, nechce se ale k tomu vyjadřovat do novin,“ řekl Hutěčka s tím, že on jako starosta je schopen veřejné majetkové přiznání akceptovat, byť z toho radost nemá.
„Je to zbytečné, míří to na politiky, kteří dělají práci v obcích za minimální odměnu. Můžou se na to kvůli tomu vykašlat. Mělo by se to týkat jen politiků, kteří schvalují zákony,“ uvažuje starosta Želechovic Michal Špendlík.
„Není to dobré. Považuju to za velký omyl,“ souhlasí starosta Vysokého Pole Josef Zicha, který je také náměstek hejtmana.
Svaz obcí prosazuje novelizaci zákona
Svaz měst a obcí se teď snaží prosadit zmírnění zákona. V Poslanecké sněmovně jsou aktuálně dva návrhy novelizace.
„Nikdo soudný nemůže chtít, aby se zastupitelé před veřejností svlékali do naha, byli oběťmi každodenní závisti, vydírání, či dokonce objektem krádeží. Jenže právě to jim hrozí, pokud zůstane zachováno současné znění zákona o střetu zájmů,“ obává se kyjovský starosta František Lukl, který je zároveň předsedou Svazu měst a obcí ČR.
A je také jedním z těch, kteří podepsali prohlášení, aby přístup do majetkových přiznání zastupitelů měly pouze kontrolní orgány. Tak, jako je to třeba u soudců.
Situace je o to paradoxnější, že Česko má od května 2018 povinnost daleko přísněji než dosud chránit osobní data. Ukládá mu to Evropská unie v obecném nařízení o ochraně osobních údajů, takzvaném GDPR.
„Na jedné straně musíme podle tohoto nařízení chránit osobní údaje, jinak bychom byli přísně pokutováni, a na straně druhé bez potřebné ochrany soukromí a zajištění bezpečí otevíráme přístup k citlivým údajům starostů, místostarostů, radních a dalších zastupitelů i jejich blízkých,“ srovnává předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová.
Přestřelili jsme, zní ze Sněmovny
Poslanci mohou situaci, na jejímž vzniku mají zásadní podíl, změnit. A dost možná se to skutečně stane.
„V tomto případě jsme přestřelili. Záměr byl v pořádku, ale je třeba nařízení zjemnit,“ uvědomuje si poslanec Ondřej Benešík z KDU-ČSL, který dříve býval starostou Strání.
„V zemi máme kolem čtyř tisíc obecních a městských zastupitelů za KDU-ČSL. A setkáváme se velmi často s tím, že naši lidé říkají, že se na to vykašlou, že už nebudou kandidovat. Nestojí jim to za to,“ doplnil.
Podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka z hnutí ANO by bylo nejschůdnější, kdyby některé citlivé údaje o financích či hodnotných věcech nebyly veřejně přístupné. Nařízení by se rovněž nemuselo týkat neuvolněných radních ve městech a obcích.
„Jsem otevřený diskusi. Můžeme se bavit o tom, jak to udělat jinak,“ slíbil Vondráček, podle něhož může mít ANO kvůli nařízení problém se sestavením kandidátky do příštích komunálních voleb i v Kroměříži, kde žije.
„Byl bych rád, kdybychom to v lednu vyřešili,“ dodal Vondráček.
Do majetkových přiznání zastupitelů bylo možné nahlížet na základě individuálních žádostí už dříve – v listinné podobě na radnicích nebo elektronicky. Vždy se ale vědělo, kdo a za jakým účelem tyto informace chce.
