Vedení stran Především spravedlnost (PJ), Demokratická akce (AD) a Vůle lidu (VP) volby bojkotovala, protože volební systém podle nich není objektivní.
Maduro v nedělním projevu uvedl, že opoziční strany „zmizely z politické mapy“. „Jakákoli strana, která se nezúčastnila nedělních voleb (starostů) a volala po jejich bojkotu, se už do (prezidentských) voleb nemůže zapojit,“ dodal. Jedná se podle něj o „kritérium Ústavodárného shromáždění“. Legitimitu tohoto kontroverzního zákonodárného orgánu neuznává řada zemí včetně Evropské unie.
Bojkot voleb starostů 335 měst oznámily opoziční strany už v říjnu. Podle nich poslouží pouze k posílení „diktatury prezidenta Madura“.
Očekává se, že nejvíce hlasů ve volbách starostů získá Madurova vládnoucí socialistická strana, a to navzdory zhoršující se hospodářské situaci, jež se projevuje nedostatkem základního zboží a rostoucí inflací.
Volby měly původně skončit v 16:00 místního času (21:00 SEČ), ale ještě tři hodiny po termínu nebyly volební místnosti uzavřeny. Podle AFP by to mohlo vést k pozdějšímu vyhlášení výsledků, které bylo plánováno do půlnoci místního času (5:00 SEČ). Podle Ve Venezuele téměř dva roky trvá politická krize, která vypukla poté, co v prosinci 2015 vyhrála parlamentní volby opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD).
Vládní socialisté po těchto volbách, ještě před ustavením nového parlamentu, jmenovali ve sporném kroku nové členy ústavního soudu. Ten od loňska blokuje práci parlamentu. Letos v létě pak ustavili socialisté vlastní parlament - Ústavodárné shromáždění, které vzešlo z kontroverzních voleb bojkotovaných opozicí.
Protesty proti režimu prezidenta Madura, jež tento rok trvaly několik měsíců, si vyžádaly 125 obětí.
