Diskuze se konají ve zrekonstruovaných prostorách benediktinského kláštera v Broumově na Náchodsku.
Mluvčími na pódiu byli Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček a Vratislav Kulhánek. Každý z nich v počátku nastínil svůj pohled na vzdělanost. Právě jejich odlišné názory a pohledy ukázaly, že se pořadatelům akce podařilo vytvořit dobrý mix diskutujících. „Vzhledem k tomu, že zde kandidáti nejsou v plném počtu, by neměl být problém dodržet pravidla diskuze a nedělat z ní místo konfrontace,“ rýpl si do některých kandidátů, kteří do Broumova nepřijeli, v počátku setkání moderátor Petr Honzejk.
O pětici, z níž v lednu možná vzejde nový český prezident, byl i velký mediální zájem. Možnost vyzpovídat nebo natočit si hned pět kandidátů na post hlavy státu využila řada novinářů z celé republiky. Pozadu nebyli ani studenti se svými mediálními projekty či štáby jednotlivých kandidátů. Vlastní štáb si přivezl například Michal Horáček.
Prezidentští kandidáti upozorňovali zejména na potřebu změnit systém českého školství, který je v mnohém ovlivněný dobou před rokem 1989. „České školství prošlo dobou 40 let totality, která kritické a svobodné myšlení vůbec nepodporovala, byla proti svobodě sebevědomému občanství. V tomto ohledu musíme ještě přidat. Já vidím prezidentskou roli v tom, že prezident by měl spojovat všechny síly ve společnosti, které se budou snažit posunout školství k tomu, abychom měli učitele, kterých si můžeme vážit, kterých si budou vážit studenti i rodiče, kteří vzbudí lásku k poznání i kritickému myšlení,“ uvedl lékař a občanský aktivista Marek Hilšer.
Drahoš: Studenti jsou všímaví a snaží se zahnat pedagoga do kouta
Podle Pavla Fischera české školství není připraveno ani na děti, které se svým českým rodičům narodili v zahraničí a část docházky absolvovali tam. „Důležité věci potřebují čas. Tyto děti nejsou navyklé na české školství a často musí dokončit školu v zahraničí, protože by propadly z vlastivědy či matematiky, kde neumí slovní úlohy. Naše škola na jejich vzdělávání není připravená,“ uvedl.
Někteří kandidáti upozornili i na to, že čeští studenti nemají dostatečné sebevědomí, bojí se vystoupit se svým názorem, bojí se diskutovat, bojí se ptát pedagogů, což jim hned vyvrátil bývalý šéf Akademie věd a vysokoškolský pedagog Jiří Drahoš.
„Já mohu říct, že kluci a holky na VŠCHT, kde vyučuji, jsou nesmírně drzí, všímaví a snaží se zahnat pedagoga do kouta, je vidět, že je to baví. Nejsem proto tak kritický k tomu, co produkují střední školy. Systém vzdělávání už zdaleka není rakousko-uherský, je řada škol, které k tomu přistupují velmi kreativně,“ argumentoval Drahoš.
Horáček: Školství produkuje fachidioty
S asi nejtvrdším názorem ke školství přišli Michal Horáček a Vratislav Kulhánek. „Naše školství produkuje vzdělání, ne vzdělanost, spíš takové fachidioty, kteří mají jen papír na to, že se něco naučili. Podívejme se na naše hřbitovy a náhrobky z 19. století: Josef Richter, mistr tesařský. Jan Novák – zedník. Vždycky je tam to povolání. Byl povolán, vyvolen, aby celý život strávil v tom jednom oboru. Prostě byl mistrem tesařským a je jím i po smrti. Tak to bylo. My dnes máme řemeslo, které zmizí, proto je těžké děti připravovat na povolání, protože vůbec nevíme, jestli bude existovat a jak bude vypadat,“ řekl.
Vzdělanost je podle Horáčka schopnost konat, jednat v nečekaných situacích. „To je to, s čím musíme vyrazit do boje s ostatním. Hrozí totiž nástup nové šlechty, která bude mít vzdělanost a rozpustí náš rovnostářský systém, na který jsme tady zvyklí,“ uvedl textař a podnikatel Horáček.
Kulhánek pak upozornil i na fakt, že za vzdělanost nesmíme jen povrchně považovat diplom z univerzity. „Máme státních 29 vysokých škol a proti tomu 79 soukromých škol. Když budete mít dost peněz, tak si svoji školu zaplatíte a budete mít titul. Masu vzdělanosti však tvoří 60, možná 80 procent lidé se středním, možná základním vzděláním, ti řemeslníci, o které se moc nikdo nestará. Průměrný věk nástrojářů se blíží k šedesátce, o těch lidech se nedá říct, že by byli nevzdělaní, jsou to velmi kvalifikovaní a vzdělaní lidé. Přitom o tuto oblast se moc nikdo nestará,“ řekl Kulhánek.
Vzdělanost a vzdělání podle něj neposkytuje jen škola. „Klíčovou roli musí hrát rodina. Když se podíváte na fungování rodiny a vzdělávací aktivity rodiny, blíží se nule, protože rodiče nemají čas a musejí vydělávat peníze,“ vysvětlil Kulhánek, který hájil také české absolventy technických fakult, kteří jsou podle něj mnohem schopnější než absolventi německých fakult.
„Naši absolventi nejsou vůbec špatní či zaostalí. Nedělejme si do vlastního hnízda, není to tak zlé. A kolikrát mám pocit, že naši studenti jsou mnohem sebevědomější, než někteří učitelé.“
Broumovské diskuze pokračují i v úterý. Ve dvou diskuzních panelech vystoupí například bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, lékař a pedagog Martin Jan Stránský, zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl či učitel a poslanec Václav Klaus mladší.
