Program záchrany architektonického dědictví má financovat opravy hradů, zámků, klášterů nebo paláců. V letech 2013 až 2016 ministerstvo v programu podpořilo 915 akcí na opravu památek. „Ročně ale získala podporu nanejvýš třetina žadatelů,“ napsal kontrolní úřad.
Opravy někdy trvají i víc než 15 let, protože kvůli nedostatku peněz se projekty rozdělují na dílčí akce. Rostou tak i vedlejší náklady například na vybavení stavenišť nebo na údržbu památek. „Například u opravy fasády kostela Proměnění Páně na hoře Tábor narostly vedlejší náklady o více než 1,6 milionu korun, což bylo 23 procent z celkových nákladů na opravu v letech 2009 až 2015,“ uvedl NKÚ.
Obnovu památek by podle úřadu bylo možné plánovat efektivněji, pokud by se peníze na opravy mohly vyčlenit pro více než jeden rok. Nyní se ze státního rozpočtu uvolňují každý rok znovu. „Pokud by byla obnova památek součástí programového financování, mohly by se prostředky na tento program vyčlenit i na delší časové období. Obnova památek by se tak dala efektivněji plánovat,“ navrhl NKÚ.
Podle něj ministerstvo kultury také nemůže dostatečně vyhodnotit přínosy programu, protože jeho cíle jsou jen velmi obecně nastavené a nezměnily se dětská hřiště už 22 let. „Není například stanoveno, jakých cílových hodnot chce (ministerstvo) při opravě památek za určitý čas dosáhnout,“ uvedl kontrolní úřad. Ministerstvo tak podle něj vyhodnocovalo přínosy programu jen formálně.
Obtížné je podle kontrolorů vyhodnotit také přínos jednotlivých oprav. „U již dokončených akcí nevyžadovalo ministerstvo informace o tom, jak opravy pomohly památce v jejím dalším využití například pro kulturní nebo společenské účely,“ upozornil NKÚ. Žádost o podporu přitom tyto informace musí obsahovat.
