Ústavní soud rozhodl, že nebude projednávat stížnost katalánské vlády na aplikaci ústavního článku 155. Tento článek umožňuje omezit autonomii regionu, pokud jeho vedení porušuje ústavu. Soud rozhodnutí zdůvodnil tím, že vláda ho předložila před tím, než byl článek aktivován.
To učinila minulý pátek horní komora španělského parlamentu, když schválila předchozí návrh španělské vlády. Senátoři hlasovali ani ne hodinu poté, co katalánský parlament, ovládaný separatisty za bojkotu tří opozičních stran, schválil rezoluci o nezávislosti.
Na základě článku 155 Madrid odvolal katalánskou vládu, rozpustil tamní regionální parlament a vyhlásil do něj volby na 21. prosince. Obviněný Puigdemont pobývající od začátku týdne v Bruselu oznámil svůj úmysl kandidovat v pátečním rozhovoru s belgickou televizí RTBF.
„Jsem připraven kandidovat, klidně i ze zahraničí,“ prohlásil politik, na něhož požaduje španělská prokuratura vydat evropský zatykač, neboť jej chce dostat před soud v Madridu kvůli obviněním ze vzpoury. Puigdemont dodal, že volební kampaň je možné vést odkudkoli.
Španělský soud pak v pátek požádal belgické úřady o zatčení Carlese Puigdemonta a čtyř obviněných exministrů pobývajících v Bruselu. Informují o tom španělská média, podle nichž soud vydal vnitrostátní i evropský zatykač poté, co zamítl žádost politiků vypovídat na dálku prostřednictvím videopřenosu. Puigdemontův právník uvedl, že jeho klient chce proti vydání bojovat zákonnými prostředky.
Tento týden v pondělí španělská prokuratura obvinila sesazené vedení Katalánska ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost, za což jim hrozí až 25 let vězení. Část exministrů je od čtvrtka ve vyšetřovací vazbě.
Separatistické strany po čtvrtečním uvěznění osmi bývalých členů katalánské vlády kritizovaly španělskou justici, že se pod vlivem centrální vlády pokouší ovlivnit výsledek voleb, které mají podle představ Madridu pomoci vyřešit ústavní krizi v zemi.
Mluvčí španělské vlády a ministr školství Íňigo Méndez v pátek novinářům na dotaz na možnost kandidatury obviněných politiků řekl, že „dokud neexistuje jasný rozsudek, mohou všichni kandidovat“.
Tisíce lidí vyrazily v pátek večer do ulic Barcelony a dalších katalánských měst, aby druhý den v řadě demonstrovaly za propuštění bývalých členů regionální vlády. Navázaly tím na blokády významných silnic, kterými přívrženci sesazeného vedení přes den komplikovali dopravu v katalánské metropoli. Informují o tom španělská média.
Zrušení dekretu
Ústavní soud také jednomyslně rozhodl o neplatnosti dekretu, jímž bylo na 1. října vyhlášeno referendum o nezávislosti Katalánska. Samotný zákon o referendu anuloval týž soud 17. října poté, co platnost zákona dočasně pozastavil už 7. září. Rozhodnutí zdůvodnil soud tím, že tyto dokumenty odporují španělské ústavě, která mimo jiné zakotvuje jednotu Španělska.
Katalánsko nemá na nezávislost šanci, vůdci mu uškodili, tvrdí politolog |
Zákony o referendu a o přechodu k samostatnosti Katalánska schválil katalánský parlament začátkem září a oba záhy zablokoval ústavní soud. Přesto uspořádala katalánská vláda 1. října referendum o nezávislosti, v němž se při 43procentní účasti vyslovilo pro odtržení od Španělska 92 procent zúčastněných.
Podmínky hlasování ale nebyly standardní, uzavřeno zůstalo mnoho volebních místností, protože Madrid pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na organizování referenda bude podílet. Španělská policie už předtím zabavovala volební lístky a urny.
Vazba pro separatisty
Lídři dvou velkých separatistických organizací v Katalánsku Jordi Sánchez a Jordi Cuixart zůstanou ve vyšetřovací vazbě, kde jsou od 16. října. Rozhodl o tom soud v Madridu, který zamítl jejich odvolání.
Jordiho Sáncheze z Katalánského národního shromáždění (ANC) a Jordiho Cuixarta z organizace Ómnium Cultural, poslala soudkyně Carmen Lamelaová do vazby v polovině října poté, co je španělská prokuratura obvinila kvůli uspořádání demonstrace z 20. září. Tu svolali lídři těchto organizací poté, co španělská policie týž den provedla razii v úřadech katalánské vlády a zadržela skupinu katalánských úředníků.
Sánchezovi a Cuixartovi advokáti, jejichž klienti jsou nyní v madridské vazební věznici, argumentovali v odvolání tím, že nejsou důvody k vazbě. Podle nich už mimo jiné nehrozí, že by dvojice pokračovala v trestné činnosti, neboť „politická situace“ v Katalánsku se po převzetí jeho správy Madridem změnila. Prokuratura trvala na vazbě, neboť obvinění by podle ní mohli uprchnout a ničit důkazy.
Generální stávka
Jedny z katalánských odborů, které sdružují zaměstnance různých odvětví, včetně veřejné správy, školství či zdravotnictví, vyhlásily na 8. listopadu generální stávku a vyzvaly ostatní svazy, aby se připojily. Informují o tom španělská média.
Protesty v BarceloněSkupiny demonstrantů, kteří protestovali proti čtvrtečnímu uvěznění exministrů katalánské vlády, v pátek ráno zkomplikovaly dopravu v Barceloně. Na několika místech lidé zatarasili i hlavní tahy do této katalánské metropole. Podle deníku El Periódico protesty trvaly vždy tak půl hodiny. Skupina studentů také zablokovala asi na 15 minut koleje na příměstské trati do Barcelony. |
Konfederace katalánských svazů (CSC), která organizovala už stávku z 3. října po policejním zásahu při referendu o nezávislosti, svolala nynější protest oficiálně proti „zhoršování sociálních práv“. Organizátoři uvedli, že jde stávku „striktně pracovní, protože v této zemi jsou zakázány stávky politické“.
Na tiskové konferenci zástupci odborů nicméně uvedli, že chtějí protestovat i proti dekretu, jímž španělská vláda před měsícem zjednodušila stěhování firem z Katalánska. Díky dekretu z 6. října nepotřebuje vedení firem k přesunu sídla souhlas valné hromady akcionářů.
To spolu s právní a ekonomickou nejistotou kolem separatistických snah katalánské vlády způsobilo, že za minulý měsíc rozhodlo o přesunu sídla z tohoto autonomního regionu do jiných oblastí Španělska téměř dva tisíce firem.
