Jde o jednu z větví kauzy, která souvisí s policejním zásahem na Úřadu vlády před čtyřmi lety. Podle obžaloby měla Nečasová prozradit obsah dokumentu od tajné služby Rittigovi a jeho právníkovi Davidu Michalovi. Od Městského soudu v Praze za to dostali nepravomocně podmínky (více v článku Nečasová a Rittig jsou vinni z vyzrazení zpráv BIS, soud rozdal podmínky). V září však tresty zrušil Vrchní soud v Praze a případ vrátil k novému projednání (více o verdiktu Vrchního soudu čtěte v tomto článku).
Rozsudky nad Nečasovou a Rittigem v kauze vyzrazení zprávy BIS neplatí |
Jak vyplývá z odůvodnění zářijového rozhodnutí, které má redakce iDNES.cz k dispozici, pražský vrchní soud se pozastavuje nad tím, jestli vůbec může klíčový důkaz v podobě odposlechů v řízení obstát.
Podle odvolacího senátu je problematické, že kriminalisty na případ se zprávou BIS navedlo odposlouchávání Rittiga kvůli podezření v jiné věci. Okresní soud v Ostravě totiž v březnu 2012 povolil sledování lobbisty kvůli domněnce, že ovlivňoval zakázky na Povodí Vltavy, což Rittig u soudu kategoricky odmítl. Nicméně v rámci odposlouchávání policie přišla na to, že Rittig se zajímá o zprávu BIS, která se o něm a jeho aktivitách zmiňovala, a zaznamenala i hovory dalších obžalovaných.
Soudce Vrchního soudu v Praze Viktor Mach kolegům ze soudu městského vytýká, že odposlechy uznali jako důkazy bez obšírnějšího vysvětlení, přestože vznikly kvůli jiné kauze. Městský soud se s tím vypořádal tak, že obžalobu Rittiga, Nečasové, Michala a Jindry chápe pouze jako výsek z původně šířeji prošetřované činnosti lidí s vazbami na zmíněného lobbistu.
„To, že tato část byla posléze oddělena a žalována samostatně, podle nalézacího soudu (městský, pozn. red.) neznamená, že se jedná o jinou trestní věc. K tomu je ale třeba uvést, že předchozí trestní věc a trestní věc dnes projednávaných obžalovaných pojí svou podstatou tolika osoba I. R. (Iva Rittiga, pozn. red.),“ upozorňuje Mach v odůvodnění.
Státní zástupce v kauze Rostislav Bajger během procesu sebejistě odmítal jakékoliv zpochybňování zákonnosti odposlechů. Vše podle něj proběhlo v pořádku. K podrobnému odůvodnění verdiktu vrchního soudu se zatím nevyjádřil. „Nemám to ještě nastudováno. Ozvěte se prosím příští týden,“ odpověděl na dotaz iDNES.cz.
Přesto byl tentokrát vrchní soud – na rozdíl od případu Rath, v němž vrchní soud rovnou označil odposlechy za nezákonné – opatrnější a pouze vyzval městský soud, aby se s pochybami popasoval. „Bude tedy na soudu prvního stupně, aby pečlivě, za pomoci dostupného spisového materiálu řešil jako předběžnou otázku, zda bylo povolení ke sledování osob a věcí učiněno v téže či jiné trestní věci a zda jej lze použít v této konkrétní věci,“ napsal soudce Mach.
Znali obsah zprávy BIS? Odposlechy to podle soudu nedokazují
Pokud městský soud nezvládne svůj postup lépe obhájit, obžalovaní by se tak trestu nejspíš vyhnuli, protože odposlechy jsou podle Macha jediným přímým důkazem ve věci. Vrchní soud navíc uvedl, že se ani neprokázalo, jestli se Rittig a spol. se zprávou BIS vůbec seznámili, v jakém rozsahu a jestli neobsahovala jen veřejně známé informace.
Policisté tehdy nasadili v jednom pražském hotelu prostorové odposlechy. V případě telefonických hovorů tedy obžaloba disponuje pouze tím, co říkali volající z hotelu. „Ze soudem následně popsaných úryvků z odposlechů jednoznačně nevyplývá, kdo a v jakém rozsahu byl se zprávou a jejím charakterem seznámen. Jistě lze zjistit, že obžalovaní o jakési zprávě BIS věděli a projevili jednoznačné obavy, které byly následně rozptýleny,“ uvedl Mach.
Vrchní soud se rovněž podivuje nad tím, že i městský soud přiznává, že nelze prokázat, jestli se Nečasová k zprávě tajné služby dostala. Bývalá šéfka premiérova kabinetu to pochopitelně popírá. I proto senát vrchního soudu vinu obžalovaných „neshledal v dané chvíli jako plně prokázanou“.
